Na Národní třídě opět hoří svíčky

U památníku na pražské Národní třídě opět svítí svíčky. Připomínají listopadové události před jedenácti lety, které se poprvé připomínají jako státní svátek. U památníku se setkávají politici i občané, kteří tu diskutují o tom, co se od sametové revoluce změnilo. V doprovodu tehdejších studentských vůdců tu položil květinu a zapálil svíčku i prezident Václav Havel. Přišel s ním předseda ODS Václav Klaus a těsně před nimi se tu objevili i zástupci Čtyřkoalice.
Studentský boj proti totalitě připomínají i věnce u desky Jana Opletala v Praze.

Prezident Václav Havel na otázku, jak hodnotí růst vlivu komunistů a jejich sbližování s vládní sociální demokracií, nedal jasnou odpověď. Nechce to hodnotit proto, že o tom podle něho kolují protichůdné zprávy.

"Nerad bych to ještě jakkoliv komentoval, protože zatím je o tom málo známo, každý říká něco jiného. Uvidíme, co se konkrétně stane," řekl prezident ČTK poté, co položil květinu a rozsvítil svíčku u památníku na Národní třídě.

Co chtějí dělat studenti rok po výzvě Děkujeme, odejděte!

Před rokem se studenti nechali opět slyšet. Výzvou Děkujeme, odejděte! apelovali na politiky, aby zvážili své další působení ve funkcích. Jedním z oslovených byl i předseda ODS Václav Klaus. Co si o této výzvě myslí po roce, v Radiožurnálu řekl: "Ohlas na výzvu byl náhodný. Myslím, že na 17. listopad přetrvává tato vzpomínka a ne ta loňská věc."

Význam studentského boje proti totalitním režimům v roce 1939 a 1989 vyzdvihla předsedkyně Senátu Libuše Benešová. Spolu s předsedou Českého svazu bojovníků za svobodu Jakubem Čermínem, rektory Univerzity Karlovy a Českého vysokého učení technického Ivanem Wilhelmem a Jiřím Witzanym se sešla před Hlávkovou kolejí v Praze.

K desce Jana Opletala položili přítomní věnce za zvuků husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci v podání Pěveckého sdružení pražských učitelů.

17. listopad připomíná studentský odpor
Rok 1939 je spjat s nacistickou okupací. Rozbití republiky vyvolalo protestní akce - největšími byly politické demonstrace v den československého státního svátku 28. října. Jen v Praze vyšlo do ulic na 100 tisíc lidí.

Při potlačování demonstrací bylo těžce postřeleno devět lidí, z nichž dva zemřeli - dělník Václav Sedláček a student medicíny Univerzity Karlovy Jan Opletal. Opletalův pohřeb se změnil v další mohutnou demonstraci a podnítil živelné studentské akce.

V noci na 17. listopadu 1939 nacisté zatkli a popravili devět studentských předáků a uzavřeli všechny české vysoké školy.

Studentská vzpomínková akce na tyto události o 50 let později pak znamenala počátek pádu totalitního komunistického režimu v Československu a vyústila v "sametovou" revoluci.