Údaje o výdělcích zveřejnilo v odpovědi na dotaz podle zákona o přístupu k informacím ministerstvo práce.
Prezident jmenoval vládu koncem loňského ledna. Premiér Bohuslav Sobotka uvedl ministryni práce Michaelu Marksovou do úřadu 30. ledna.
„Řídila jsem se podle toho, kolik peněz nám zbylo, a zároveň podle odměn z roku 2013. Odměny náměstků a u vrchních ředitelů byly nižší - někde výrazně - než v roce 2013,“ sdělila ministryně. Dodala, že se dodržovalo také pravidlo, podle kterého odměny nemají překročit 25 procent ročního příjmu. „Byť toto pravidlo zavádí až služební zákon,“ podotkla Marksová.
Díky odměnám měli náměstci a náměstkyně loni vyšší výdělek než šéfka resortu. Čtyři z nich dostali k platu 276 000 korun. Jen jeden z náměstků byl v úřadu celých 12 měsíců, dvě náměstkyně pak 11 měsíců a čtvrtý náměstek deset a půl měsíce.
Šéfka resortu zůstala bez odměn
Ministryně ve svém příjmu žádné odměny nenašla. Její plat za 11 měsíců činil 1 183 260 korun hrubého. Měsíčně to tak bylo v průměru 107 569 korun. Šéfka kabinetu ministryně získala za devět a půl měsíce v úřadu odměnu 252 000 korun. Celkem si tak vydělala zhruba 852 000 korun.
Odměny ředitelů odborů se pohybují od několika desítek tisíc do 273 500 korun. Tuto částku získal jeden z nich za sedmiměsíční působení v úřadu. Na měsíc mu tak k platu připadlo v průměru 39 000 korun.
Nejvyšší odměny získal zřejmě jeden z vrchních ředitelů - za čtyři měsíce na ministerstvu to bylo 240 000 korun. Podle Marksové tohoto pracovníka platilo ministerstvo a evropské fondy a pravidelné odměny už byly nastaveny jako součást mzdy. Ministryně prý byla připravena tento model zrušit.
Bez odměn zůstali bývalí náměstci předchozích šéfů resortu, kteří po nástupu ministryně úřad opustili.
