Motorky jsou mnohem rychlejší a nebezpečnější než osobní auta. Proto se tato praxe nelíbí ani motorkářům. "Ano, je to absurdní," charakterizoval situaci Filip Tichý, redaktor internetového serveru motorkáři. cz.
Podle něj kvalitu výuky snižuje také špatný stav motorek používaných pro výcvik a to, jak se v autoškolách jezdí. Během výuky totiž sedí instruktor za řidičem a drží druhá řídítka. Motorka je proto těžší a chová se jinak než při běžné jízdě. Tento způsob také nedovoluje, aby si jezdec vyzkoušel všechny možnosti, které mu silný stroj nabízí.
Naprostá většina tragických havárií motorek z poslední doby se stala při rychlém projíždění zatáčkou, kdy řidič narazil do protijedoucího auta nebo stromu u silnice. "S instruktorem za zády se klopení zatáček zkouší velmi obtížně," podotkl Tichý.
V Německu je výuka lepší
Jako příklad kvalitní výuky uvádí praxi v Německu. Tam řidiči jízdu s motorkou cvičí sami na speciálním okruhu a instruktor je sleduje z jedoucího auta. Rady jim udílí vysílačkou.
"Člověk jede sám, ovládání je stejné jako v běžném provozu a můžete si vyzkoušet i vysoké rychlosti," řekl Tichý.
Náročnosti výcviku odpovídají i ceny. Zatímco v Česku stojí řidičský průkaz na nejsilnější motocykl kolem devíti tisíc korun, v Německu vyjde i na trojnásobek.
S tím, že výuka v autoškolách není ideální, souhlasí i šéf dopravní policie Martin Červíček, přestože dozor nad autoškolami už nemá na starosti policie, ale ministerstvo dopravy.
"Ano, přimlouvám se za některé změny ve výcviku u všech druhů vozidel," řekl.
Jiný názor zastává zástupce Asociace autoškol Ondřej Horázný. Podle něj je současná doba výuky dostatečná. Při řízení podle něj nezáleží na počtu hodin strávených v autoškole, jako spíš na osobnosti řidiče.
"Ti, co nejvíce porušují předpisy a jezdí jako blázni, řídit umějí. A stejně nebezpečně by jezdili, i kdyby cvičili sto hodin," vysvětluje svůj postoj Horázný.
