Vypalování porostů je totiž přísně zakázáno. "Pokuty za nelegální vypalování se mohou vyšplhat od deseti až do několika stovek tisíc korun," potvrdil Josef Sláma, ředitel Odboru prevence a Státního požárního dozoru Jihomoravského hasičského záchranného sboru.
Podle něj se výše pokuty odvíjí od toho, nakolik se oheň rozšíří, zda je nebezpečný a jaké případně způsobí škody.
Zemědělci mohou dostat výjimku, ovšem její podmínky jsou velmi složité. "Musí nám to ohlásit, provést vše za bezvětrného počasí a za požární asistence. Pole musí být oborané a zabezpečené před rozšířením ohně," vysvětlil Sláma. Podle něj se však počet výjimek dá spočítat na prstech jedné ruky.
Ovšem Rakušané, kteří se považují za jeden z nejekologičtěji smýšlejících národů v Evropě, dostávají k pálení slámy jednu výjimku za druhou. Pod vrtulemi větrných elektráren, které vyrábějí čistou energii, se lidé dusí dýmem z pálené slámy.
Nutný není ani dohled hasičů, ani jiná bezpečnostní opatření. Stačí jen souhlas zemědělské komory. "V Rakousku je vypalování polí také zakázáno. Ovšem zemědělci mohou na vlastní žádost dostat výjimku," potvrdil Roman Kalmus ze zemědělské společnosti, která u Nového Přerova hospodaří napříč hranicemi.
"Výjimka se povoluje například v případech, kdy je na pole potřeba zasít řepku," poukázal. Řepka se seje v první polovině srpna. Tedy krátce poté, co ze stejného pole zemědělci sklidili obilí.
"Když je na poli slámy moc a zemědělci ji nejsou schopni zaorat, řepka by nevzešla. Proto se rakouští zemědělci s přebytkem slámy vypořádají právě vypálením," uvedl Kalmus, jehož společnost se vypalování sama zřekla, když začala hospodařit pod značkou bio.
