Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Měsíci není kluziště

  0:01aktualizováno  0:01
Snaha vědců objasnit, zda se na povrchu Měsíce nachází led, zatím vychází naprázdno. Nejenže se žádné "lunární kluziště" objevit nepodařilo, zatím nejsou ani známky toho, že by zde byl větší kus ledu. Před pěti lety americká sonda Lunar Prospector ohlásila přítomnost krystalů ledu v kráterech blízko měsíčních pólů.

Ty jsou mimo dosah slunečního světla. Od té doby různí snílci i vědci bádají, jak by se tyto zásoby daly použít při kolonizaci Měsíce.

"Určitě by nebylo od věci, kdybychom objevili nějaké lunární kluziště," říká Bruce Campbell z Centra pro pozemská a planetární studia Smithsonianova ústavu. "Vypadá to ale, že tam žádné není."

Poslední výsledky detailního radarového snímkování tomu nenapovídají. Nedokazují však také, že je Měsíc suchý jako troud. Jen vylučují přítomnost větších nakupení ledu, které by mohli první kolonizátoři využít jako zásobárnu vody.

Prospector v podstatě jen potvrdil zvýšenou přítomnost vodíku, především na odvrácené straně Měsíce. Důkaz to byl tedy nepřímý. Následné pokusy, které se zakládaly na odrazu rádiových vln od povrchu kráterů, nepotvrdily přítomnost žádné významnější ledové vrstvy. Nepronikly však hlouběji než několik centimetrů pod povrch.

Nyní Campbell a jeho kolegové použili mamutího radaru umístěného na observatoři Arecibo v Portoriku a dohlédli až šest metrů pod povrch Měsíce. Stále žádný led. Campbell se svým týmem z Cornellovy univerzity tvrdí, že to podporuje jejich teorii o velmi tenkých vrstvách, případně o rozptýlení malých krystalů ledu v horninách.

Pokud je led na pólech skutečně rozptýlen, podle Campbella by to znamenalo, že případní kolonisté by potřebovali přístroje na třídění krystalů a hornin, anebo by museli zahřívat horní patra kráteru a zachytávat páru z vypařeného ledu.

Na myšlenku, že by několik kilometrů hluboké krátery mohly obsahovat vodu pocházející z nárazů komet v průběhu milionů let, přišli astronomové již v 60. letech. Teploty v některých kráterech se pohybují okolo minus 173 stupňů Celsia, což by z nich činilo jakési "studené pasti" schopné zachytávat vodu, i kdyby měla zmizet ze zbytku povrchu Měsíce.

Podle Alana Bindera z Lunar Research Institute nejsou výsledky měření v rozporu se zjištěními sondy Lunar Prospector. Tvrdí, že rozptýleného ledu by na Měsíci mohlo být několik milionů tun. "Abychom to však zjistili, budeme muset sestoupit dolů a zabodnout tam prst," dodává.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Zavražděnou novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou přišly do ulic Malty uctít...
Malta nabízí milion eur za informace vedoucí k dopadení vraha novinářky

Maltská vláda nabídla odměnu milion eur (25,7 milionu Kč) a ochranu za informace o tom, kdo zavraždil investigativní novinářku Daphne Caruanovou Galiziovou....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.