A možná i na stopy života. Potvrdil to šéf NASA v úterním projevu ve Sněmovně reprezentantů. “Pokud chceme na Marsu hledat život, měli bychom sledovat vodu,” prohlásil.
Ačkoli existuje hromada důkazů o tom, že před miliardami let zde voda volně tekla, předpokládalo se, že současná atmosféra planety je příliš tenká na to, aby byla schopna vodu udržet. Situace na dně hlubokých kaňonů a kráterů, které na Marsu jsou, ale může být úplně jiná.. Některé z těchto oblastí jsou velmi nízko položené, až několik kilometrů pod úrovní povrchu. To by znamenalo, že atmosférický tlak by se zde mírně zvedl do takové výšky, že by to podpořilo jezírka slané vody.
Předmětem zkoumání vědců rozhodně bude zejména 6 000 kilometrů dlouhý kaňon Valles Marineris s velmi členitým dnem. Dno kaňonu je několik kilometrů pod úrovní Marsu a obsahuje velké množství různých forem terénu – sesuvy půdy, sopečné nánosy, různá hmota navátá větry, sedimenty dávno zmizelých moří. Na stěnách kráterů lze pozorovat v rozsahu pěti kilometrů jakési kanálky či žlábky způsobené protékáním vody. Na radiomagnetických záznamech lze vidět terénní vrstvy, o nichž se vědci domnívají, že jsou naplaveniny pravěkých moří nebo zásobárny vody, které byly kdysi dávno skryté pod vrstvou ledu. Právě zde vědci objevují známky brakické vody prosakující zpod povrchu planety.
Je možné, že toto vyvěrání vody je pouze sezónní, protože není viditelné na všech dostupných záběrech oblasti.
Podobné vyvěrání vody bylo spatřeno také na stěnách přinejmenším dvou dalších kráterů v jiných oblastech Marsu.
