Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Mallorce vybuchly další bomby. Před útoky varovala ETA

  15:17aktualizováno  19:21
Ve městě Palma de Mallorca explodovaly tři nálože. Podle informací deníku El Mundo před útokem varovala baskická separatistická organizace ETA. Policisté stihli místa evakuovat a nikomu se nic nestalo. ETA se dnes přihlásila i k nedávným atentátům, z nichž jeden se stal právě na Mallorce.

V jedné z restaurací ve městě Palma de Mallorca explodovala nálož. (9. 8. 2009) | foto: AP

První bomba vybuchla v jedné z restaurací ve městě, výbušnina nebyla příliš silná. Útočník ji strčil do tašky a ukryl na ženských záchodech v podniku La Rigoletta, píše El Mundo na svých webových stránkách.

Německo uklidňuje

Německé ministerstvo zahraničí vydalo prohlášení, že nevidí žádný důvod k výraznějšímu varování před cestami do Španělska. Pro Mallorku platí už delší dobu všeobecné varování, že tam hrozí útoky ETA. Další atentáty nelze vyloučit, ale není prý ani důvod k ostřejšímu varování před touto destinací.

O něco později následoval výbuch nedaleko restaurace, i druhá exploze byla slabá. Třetí bomba pak vybuchla u centrálního náměstí - Plaza Mayor. "Byla to ale malá nálož, ještě slabší než ostatní dvě," přiblížil mluvčí guvernéra Mallorky. 

Před útoky napříč metropolí Mallorky varoval dopoledne anonym, s největší pravděpodobností z baskické separatistické organizace ETA. Zavolal do taxislužby v Baskicku a ta ihned informovala policii. Lidé z restaurace a okolí se se dostali včas do bezpečí.

Varovné telefonáty před úderem teroristů jsou pro členy ETA běžnou praxí. Předem nevarují jen bezpečnostní složky, třeba četníky, ty totiž považují za "vojenské" cíle.

Dnešní bomby byly v podstatě ale tak slabé, že by nezpůsobily mnoho zranění ani v případě, že by ETA upustila od varování. Dodržuje tak patrně svou dlouhodobou taktiku, podle níž při útocích na civilisty užívá spíše "demonstrační" nálože. Oběti v těchto případech totiž obracejí veřejné mínění proti ní. Smrtící nálože používá hlavně při atentátech na bezpečnostní složky.

V jedné z restaurací ve městě Palma de Mallorca explodovala nálož. Na snímku policista před prázdnou pláží nedaleko místa exploze. (9. 8. 2009)

ETA nedávno "oslavila" 50 let od svého založení. A krátce před výročím otřásly Španělskem ve dvou dnech dva výbuchy. Nejprve explodovala v autě nastražená bomba u kasáren četnictva v Burgosu na severu země a lehce zranila 65 lidí.

O den později se ozval výbuch před kasárnami ve městě Palmanova na Mallorce. Zemřeli dva četníci a Španělsko kvůli atentátu načas uzavřelo vzdušný i námořní prostor. - čtěte Výbuch na Mallorce zabil dva četníky, vzdušný prostor je opět otevřený

Podle agentury DPA se dnes k oběma atentátům přihlásili baskičtí separatisté. Za dobu svého ozbrojeného boje za samostatný stát Basků připravili od roku 1968 o život více než 800 lidí. Španělsko, Evropská unie a Spojené státy považují skupinu za teroristickou organizaci. - čtěte K nedávným atentátům ve Španělsku se přihlásili separatisté z ETA

Úřady ve Španělsku a sousední Francii se v posledních letech radují ze zatýkání významných členů ETA a oslabení teroristů, organizace se ale vždy vzpamatuje a v jejich řadách se objeví noví bojovníci.

Poslední dva útoky, které teroristé zaměřili na oblíbený turistický ostrov, nasvědčují tomu, že organizace přesměrovala svou snahu vynutit si vznik nezávislého Baskicka na Baleáry. Tam může zastrašením turistů způsobit Španělsku větší ekonomické škody a přilákat větší pozornost mezinárodních médií, napsala ČTK. Většinu lidí na ostrově totiž v létě tvoří cizinci.

KDO JE BASKICKO A JEHO SVOBODA (ETA)

ETA (Baskicko a jeho svoboda) byla založena 31. července 1959 a za dobu ozbrojeného boje za samostatný stát Basků od roku 1968 připravila o život skoro 830 lidí. Nejčastěji útočila na četníky, policii a politiky, kteří se stavěli proti nezávislosti Baskicka. Skupina zavraždila už více než 200 příslušníků Civilní gardy.

Za teroristickou organizaci ji považuje nejen Španělsko, ale i Evropská unie a Spojené státy.

Tiskovka

Organizace zpočátku bojovala proti režimu generála Franka, za jehož vlády byl zakázán baskický jazyk a intelektuálové byli zatýkáni a mučeni pouze pro své politické či kulturní názory. Po Frankově smrti v roce 1975 se situace změnila. Baskicko má dnes větší autonomii - má vlastní parlament, policii a vybírá své vlastní daně.

Baskičtí separatisté postupně ztráceli podporu, v roce 1997 vyšlo do ulic španělských měst více než 6 milionů lidí a žádalo ukončení násilí. Vyprovokovala je smrt devětadvacetiletého úředníka Miguela Angela Blanka, kterého baskičtí separatisté unesli, a když vláda nesplnila jejich požadavky, střelili ho dvakrát do hlavy.

Útok na civilní gardu

V roce 2006 vyhlásila ETA příměří, nicméně ještě v témže roce ho porušila, když podnikla pumový útok na garáže madridského letiště, při němž zemřeli dva lidé.

Útoky v turisty hojně navštěvované oblasti podle některých komentářů ukázaly, že ETA hodlá znovu vést takzvanou letní kampaň, během níž útočí v předních letoviscích s cílem poškodit turistiku ve Španělsku. Loni explodovalo několik bomb na Costa del Sol a v Kantábrii. Posledními dvěma útoky však ETA spustila dlouho nevídanou krvavou kampaň, která má zřejmě také ukázat její akceschopnost.

Zdroj: BBC a ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky.
IS ve videu oslavuje barcelonský teror, Španělsku hrozí dalšími útoky

Organizace Islámský stát zveřejnila video, na němž hrozí Španělsku dalšími teroristickými útoky. Informují o tom ve čtvrtek španělská média. Dva islamisté...  celý článek

Twitterový účet Donalda Trumpa
Bývalá agentka CIA organizuje sbírku, cílem je odpojit Trumpa od Twitteru

Bývalá agentka CIA Valerie Plameová Wilsonová chce pomocí skupinového financování (crowdfundingu) vybrat miliardu dolarů, v přepočtu zhruba 22 miliard korun....  celý článek

Ruští vyšetřovatelé viní režiséra Kirilla Serebrennikova ze zpronevěry 68...
Jako za Stalina. Ruské umělce vyděsilo zatčení avantgardního génia

Kirill Serebrennikov ruské vládnoucí kruhy dráždil už dlouho. Kritizoval anexi Krymu, hájil homosexuály a bez ohledu na výhrůžky se snažil provozovat divadelní...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.