Co to bude znamenat? Rozhodnutí postihne stovky tisíc lidí se zhruba milionem parcel v zemi. A také to, že vlastníci budou muset pravidelně začít investovat do čištění drenážních systémů, o něž se více než deset let nikdo nezajímal, a zároveň budou zodpovědní za všechny škody, které se stanou při haváriích. To znamená při vývěrech vody, sesuvech půdy, zamokření cizího pozemku či zničení úrody nebo majetku hospodařícího zemědělce.
"S převzetím naprosto nesouhlasíme," tvrdí rozhořčeně Eliška Malíková z Oseka nad Bečvou, která hospodaří na 35 hektarech půdy. "Kdyby meliorace byly v pořádku, není co řešit. Jenže nejsou. Jednak do nich léta nikdo neinvestoval, ale hlavně každý, kdo chtěl položit do země nějaké kabely, přitom zničil i část meliorací a my teď máme ze zákona převzít něco, co je z poloviny nefunkční, a být za to zodpovědní?" zlobí se žena a dodává: "Každý vidí, že havárií přibývá. Na polích stojí jezera vody a nikdo neví, co s tím."
Asociace soukromých zemědělců, která celorepublikově sdružuje vlastníky čtvrtiny půdy v zemi, se proto ještě před schválením zákona obrátila na senátory s žádostí o pomoc. Nebylo to ale nic platné.
"Zákon prošel, protože k němu Poslanecká sněmovna přiřadila jako součást i dvě a půl miliardy korun pro povodí na popovodňové škody. V takovém případě byla pozice Senátu hodně oslabena," vysvětlila senátorka Jitka Seitlová (ODA). "Je to podraz na majitele půdy, protože ze zákona dostanou něco, o čem nemohli rozhodnout, zda to na svém pozemku chtějí, či ne. A teď mají nést následky za to, že stát vybudoval něco, co již v řadě případů neslouží, nebo co bylo dokonce úplně zbytečné. Nejméně třetina odvodňovacích systémů byla totiž nesmyslná," tvrdí Seitlová, která měla dřív na okresním úřadě vodní hodpodářství na starosti.
"Je pravda, že v některých případech se dělala drenážní zařízení i v horách, kde jsou k ničemu, protože voda tam v polích nestojí. Na druhou stranu mohou být vlastníci půdy jedině rádi, že je mají. Stát jim tak zhodnotil pozemky," nesouhlasí s protesty Bohumil Váňa ze Zemědělské vodohospodářské správy v Přerově, která má meliorace v okrese na starosti. "Jediná cesta je návrat do dob první republiky. Tehdy se rozumní sedláci sdružili a společně drenáže udržovali," řekl Váňa.
S tím však zemědělci nesouhlasí a jsou rozhodnuti meliorace do péče nepřijmout. Totéž taky radí všem ostatním majitelům půdy. "Až skončí pozemkové úpravy a každý bude vědět, kde přesně má pozemek a kudy mu vede odvodnění, pak se převzetí bránit nebudeme. Teď ano, protože nemá smysl," řekl předseda Asociace soukromých zemědělců okresu Přerov Antonín Horník.
Potíž je v tom, že na odvolání proti převzetí mají majitelé pozemků jen půl roku od doby, kdy vejde zákon v platnost, což je 1. ledna 2002. "Vzhledem k tomu, že řada lidí se ani nemá šanci dozvědět, co na ně stát připravil, budou jednou velmi překvapeni. Přesněji řečeno v okamžiku, kdy se stane nějaká havárie a budou muset zaplatit škodu a opravu meliorací," řekla Seitlová, která se snaží i s dalšími senátory o novelu zákona.
"Existuje již návrh pracovní verze novely. Uvažujeme v ní o změkčení termínu, do něhož se mohou vlastníci půdy proti převedení meliorací odvolat. Současná šestiměsíční lhůta by se tak prodloužila o dva až tři roky," řekl Jiří Felčárek z ministerstva zemědělství. "Vyhýbat se této otázce ministerstvo určitě nebude," slíbil.
