Na Letohrádek Hvězda byla napsána oslavná báseň

Praha - S novým renesančním životním stylem, který se v Čechách a na Moravě rozšířil především v první třetině 16. století, souvisel i příchod nového typu staveb. V zeleni nádherně upravených zahrad vznikaly malebné letohrádky, které poskytovaly příjemné chvíle odpočinku, pohody a rozptýlení.

Na místě starého lesa Malejova, který zakoupil Ferdinand I., aby zde zřídil královskou oboru, vyrostl v letech 1555 až 1557 zajímavý letohrádek, který Pražané znají pod názvem Hvězda. Jeho neobvyklý půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy nenavrhl žádný dvorní architekt, ale laik, i když vzdělaný - Ferdinandův syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten po otcově rozhodnutí přenést sídlo z Prahy do Vídně působil v Čechách jako místodržící a výrazně přispěl k uměleckému a stavebnímu rozvoji renesanční Prahy.

Letohrádek však není zajímavý jen svým zvláštním půdorysem. Unikátní je i jeho vnitřní štuková výzdoba, jejíž kvalita předčí i tak významné interiéry s bohatou štukovou výzdobou jako je letohrádek Kratochvíle u Netolic nebo zámek v Nelahozevsi. V roce 1577 byla napsána latinská oslavná báseň na tuto stavbu - Stella Bohemica. V ní se, byť trochu nadneseně, hovoří o tisících figur, historií a bájí, které zde ve štuku můžeme nalézt.

Je pravděpodobné, že autoři byli inspirováni příklady zbylých štukových výzdob staveb z doby římského císařství. Proto odborníci Hvězdu právem řadí mezi unikáty, neboť soubor štukové výzdoby letohrádku přímo navazuje na římskou antiku z prvního a druhého století našeho letopočtu. Jen autoři této výjimečné práce zůstávají dosud utajeni, i když existují teorie o účasti například známého Antonia Brocca.

Letohrádek Hvězda, který náleží pod ochranná křídla Památníku národního písemnictví, měl vždy také blízko k literatuře. Starší generace si vzpomenou na expozici díla Aloise Jiráska, dnešní návštěvníci si mohou prohlédnout zbrusu novou výstavu nazvanou Božena Němcová - Obraz mezi obrazy.

V posledních letech se tato často v minulosti až zprofanovaná spisovatelka dočkala nové vlny zájmu. Jako bychom objevovali novou tvář této nejznámější české spisovatelky, a to jak obrazně, tak i na konkrétné daguerrotypii, kterou výstava představuje. Jen není stoprocentně jisté, zda jde skutečně o autentickou podobu Němcové. Ale trocha tajemství a nejistoty jistě není na škodu.

Prohlídku zajímavých interiérů i výstavy o Boženě Němcové v Letohrádku Hvězda pořádá Pražská informační služba v sobotu 16. června. Sraz je ve 14.00 hodin před objektem. Vstup 30 Kč + vstupné do objektu 30/15 Kč.

Program dalších procházek v tomto týdnu:

úterý 12. června - Zahrada Trojského zámku
Příkladná ukázka barokní palácové zahrady. Akce je pořádaná v návaznosti na výstavu Sláva barokní Čechie. Sraz je v 16.00 hodin na stanici autobusu číslo 112 Zoologická zahrada. Vstup 30 Kč.

středa 13. června - Vávrův mlýn, dnes Poštovní muzeum
Prohlídka objektu se zachovalým dílem malíře Jana Navrátila. Sraz v 15.00 hodin před objektem v ulici Nové Mlýny 2. Vstup 30 Kč + vstupné do objektu 25/10 Kč.

čtvrtek 14. června - Kde vládl vladyka Hroznata?
Procházka Hostivaří. Sraz v 15.30 hodin na stanici tramvaje číslo 22 nebo 26 Na Groši. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Národní divadlo
Celková prohlídka objektu. Sraz každou půlhodinu od 8.30 do 11.00 hodin před vchodem. Objednané skupiny mají přednost - PIS objednává skupiny nad patnáct osob. Počet účastníků ve skupinách je dle požadavku Správy Národního divadla maximálně padesát osob. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Sláva barokní Čechie - Život a smrt v baroku
Společná prohlídka výstavy v paláci Golz Kinských. Sraz v 10.00 hodin před objektem na Staroměstském náměstí. Vstup 30 Kč + vstupné na výstavu 300/140 Kč. Vstupné platí i do dalších expozic výstavy.

neděle 17. června - Pražské průchody, pasáže a tajemná zákoutí
Sraz ve 14.00 hodin před domem U Černé Matky Boží v Celetné ulici. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Vyšehrad
Celková prohlídka včetně kasemat. Sraz ve 14.00 hodin před kostelem svatého Petra a Pavla. Vstup 30 Kč.

Lidé procházejí okolo pokácených smrků, které nechal v oboře Hvězda pokácet magistrát. (15. 3. 2001)

Proti kácení ve Hvězdě se ozval i senátor Jan Ruml. (15. 3. 2001)

Lidé diskutují s Kateřinou Vaculovou z magistrátního odboru životního prostředí. (15. 3. 2001)

Na místě starého lesa Malejova, který zakoupil Ferdinand I., aby zde zřídil královskou oboru, vyrostl v letech 1555 až 1557 zajímavý letohrádek, který Pražané znají pod názvem Hvězda.