Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Letohrádek Hvězda byla napsána oslavná báseň

  8:51aktualizováno  8:51
Praha - S novým renesančním životním stylem, který se v Čechách a na Moravě rozšířil především v první třetině 16. století, souvisel i příchod nového typu staveb. V zeleni nádherně upravených zahrad vznikaly malebné letohrádky, které poskytovaly příjemné chvíle odpočinku, pohody a rozptýlení.

Na místě starého lesa Malejova, který zakoupil Ferdinand I., aby zde zřídil královskou oboru, vyrostl v letech 1555 až 1557 zajímavý letohrádek, který Pražané znají pod názvem Hvězda. Jeho neobvyklý půdorys ve tvaru šesticípé hvězdy nenavrhl žádný dvorní architekt, ale laik, i když vzdělaný - Ferdinandův syn arcivévoda Ferdinand Tyrolský. Ten po otcově rozhodnutí přenést sídlo z Prahy do Vídně působil v Čechách jako místodržící a výrazně přispěl k uměleckému a stavebnímu rozvoji renesanční Prahy.

Letohrádek však není zajímavý jen svým zvláštním půdorysem. Unikátní je i jeho vnitřní štuková výzdoba, jejíž kvalita předčí i tak významné interiéry s bohatou štukovou výzdobou jako je letohrádek Kratochvíle u Netolic nebo zámek v Nelahozevsi. V roce 1577 byla napsána latinská oslavná báseň na tuto stavbu - Stella Bohemica. V ní se, byť trochu nadneseně, hovoří o tisících figur, historií a bájí, které zde ve štuku můžeme nalézt.

Je pravděpodobné, že autoři byli inspirováni příklady zbylých štukových výzdob staveb z doby římského císařství. Proto odborníci Hvězdu právem řadí mezi unikáty, neboť soubor štukové výzdoby letohrádku přímo navazuje na římskou antiku z prvního a druhého století našeho letopočtu. Jen autoři této výjimečné práce zůstávají dosud utajeni, i když existují teorie o účasti například známého Antonia Brocca.

Letohrádek Hvězda, který náleží pod ochranná křídla Památníku národního písemnictví, měl vždy také blízko k literatuře. Starší generace si vzpomenou na expozici díla Aloise Jiráska, dnešní návštěvníci si mohou prohlédnout zbrusu novou výstavu nazvanou Božena Němcová - Obraz mezi obrazy.

V posledních letech se tato často v minulosti až zprofanovaná spisovatelka dočkala nové vlny zájmu. Jako bychom objevovali novou tvář této nejznámější české spisovatelky, a to jak obrazně, tak i na konkrétné daguerrotypii, kterou výstava představuje. Jen není stoprocentně jisté, zda jde skutečně o autentickou podobu Němcové. Ale trocha tajemství a nejistoty jistě není na škodu.

Prohlídku zajímavých interiérů i výstavy o Boženě Němcové v Letohrádku Hvězda pořádá Pražská informační služba v sobotu 16. června. Sraz je ve 14.00 hodin před objektem. Vstup 30 Kč + vstupné do objektu 30/15 Kč.

Program dalších procházek v tomto týdnu:

úterý 12. června - Zahrada Trojského zámku
Příkladná ukázka barokní palácové zahrady. Akce je pořádaná v návaznosti na výstavu Sláva barokní Čechie. Sraz je v 16.00 hodin na stanici autobusu číslo 112 Zoologická zahrada. Vstup 30 Kč.

středa 13. června - Vávrův mlýn, dnes Poštovní muzeum
Prohlídka objektu se zachovalým dílem malíře Jana Navrátila. Sraz v 15.00 hodin před objektem v ulici Nové Mlýny 2. Vstup 30 Kč + vstupné do objektu 25/10 Kč.

čtvrtek 14. června - Kde vládl vladyka Hroznata?
Procházka Hostivaří. Sraz v 15.30 hodin na stanici tramvaje číslo 22 nebo 26 Na Groši. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Národní divadlo
Celková prohlídka objektu. Sraz každou půlhodinu od 8.30 do 11.00 hodin před vchodem. Objednané skupiny mají přednost - PIS objednává skupiny nad patnáct osob. Počet účastníků ve skupinách je dle požadavku Správy Národního divadla maximálně padesát osob. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Sláva barokní Čechie - Život a smrt v baroku
Společná prohlídka výstavy v paláci Golz Kinských. Sraz v 10.00 hodin před objektem na Staroměstském náměstí. Vstup 30 Kč + vstupné na výstavu 300/140 Kč. Vstupné platí i do dalších expozic výstavy.

neděle 17. června - Pražské průchody, pasáže a tajemná zákoutí
Sraz ve 14.00 hodin před domem U Černé Matky Boží v Celetné ulici. Vstup 30 Kč.

neděle 17. června - Vyšehrad
Celková prohlídka včetně kasemat. Sraz ve 14.00 hodin před kostelem svatého Petra a Pavla. Vstup 30 Kč.

Lidé procházejí okolo pokácených smrků, které nechal v oboře Hvězda pokácet magistrát. (15. 3. 2001)

Proti kácení ve Hvězdě se ozval i senátor Jan Ruml. (15. 3. 2001)

Lidé diskutují s Kateřinou Vaculovou z magistrátního odboru životního prostředí. (15. 3. 2001)

Na místě starého lesa Malejova, který zakoupil Ferdinand I., aby zde zřídil královskou oboru, vyrostl v letech 1555 až 1557 zajímavý letohrádek, který Pražané znají pod názvem Hvězda.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Věže baziliky svatého Petra a Pavla v Praze na Vyšehradě vystupují ze sluncem...
Poslední zářijový týden se oteplí až nad 20 stupňů, rána doprovodí mlhy

Začátek posledního zářijového týdne bude oblačný a deštivý, v jeho průběhu ale mraky ustoupí a teploty se přehoupnou přes 20 stupňů Celsia, uvádějí...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Až 1,8 milionu za rok. Projděte si, jak poslanci čerpali náhrady

Češi si ve druhé polovině října vyberou nové poslance. Asi tři čtvrtiny současných zákonodárců se o přízeň voličů ucházejí znovu. Pokud se do poslaneckých...  celý článek

Rekonstrukce bitvy na Bílé hoře (23. září 2017)
Na Bílé hoře se opět střetli čeští stavové s císařským vojskem

Bitvu na Bílé hoře z roku 1620 připomněla v sobotu rekonstrukce, jíž se zúčastnilo několik stovek lidí v dobových kostýmech. Nechyběla ani děla a jezdci na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.