Pojišťovny by za lázeňskou péči už příští rok mohly platit o třetinu méně peněz než nyní. Ilustrační foto

Pojišťovny by za lázeňskou péči už příští rok mohly platit o třetinu méně peněz než nyní. Ilustrační foto | foto: Roman Čejka, MF DNES

Na lázně bude mít nárok méně lidí, škrty doporučí komise

  • 207
Lídři vládní koalice ve středu dali zelenou změnám v lázeňství. Ministerstvo zdravotnictví chce až jednu třetinu současných výdajů zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči v budoucnu odklonit jinam. Lidé si proto za péči budou častěji a více připlácet, nebo si ji uhradí nově celou.

Změna by se mohla dotknout například pacientů, kterým lékaři budou operovat žlučník šetrnější laparoskopickou metodou. Nyní mají nárok na zdravotní pojišťovnou hrazený lázeňský pobyt. Jeho cena se za tři týdny doléčování šplhá ke 30 tisícům korunám. V budoucnu by si tuto sumu mohli lidé platit celou ze svého.

Desetitisíce za lázně

V Česku je 37 lázní a 86 lázeňských zařízení. Podle ministerstva zdravotnictví loni čerpalo zdravotními pojišťovnami zcela hrazenou péči 102 tisíc lidí včetně dětí. Dalším 16 tisíci pacientům pojišťovny zaplatily jen léčebné procedury.
Nejvíce lidé do lázní jezdí kvůli nemocem pohybového a oběhového ústrojí a nervovým onemocněním.
Obvyklá doba léčení jsou tři týdny. VZP uvádí, že ji komplexní péče u jednoho klienta stála loni 26 662 korun za celý pobyt. U lidí, kterým VZP platila jen léčení bez stravy a ubytování, to bylo 10 226 korun za pobyt.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novou vyhlášku, která by systém hrazení lázní výrazně změnila. Z komplexní péče, u které jde léčba, ubytování i strava ze zdravotního pojištění, by se zčásti stala péče příspěvková. Tedy ta, u které pacient musí denně přispívat zhruba 500 korunami na stravu a ubytování.

Některé typy současné příspěvkové péče by si pacienti nově museli platit celé sami. "Nevylučujeme, že některé úkony ze současné příspěvkové péče ze seznamu budou vyřazeny," připustil náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.

Lázeňství se bude muset obejít bez třetiny peněz

Cílem změn je podle Noska to, aby zdravotní pojišťovny přestaly hradit ze současných tří miliard, které jdou ročně na lázeňskou péči, půl až jednu miliardu. Takto ušetřené peníze by se měly přesunout do jiného typu zdravotnické péče. Třeba na léčbu lidí s rakovinou.

Pro pacienty lázní by to znamenalo častěji sahat do vlastní kapsy. Navíc byl kvůli lázním už nemohli pobírat nemocenskou, ale na pobyt na kolonádě by museli věnovat dovolenou.

Změny se nelíbí provozovatelům lázeňských areálů. Podle nich po takovém razantním kroku přijdou o tři čtvrtiny pacientů, kteří se u nich nyní léči přes zdravotní pojištění. Svaz léčebných lázní ČR upozorňuje, že změna zatíží i státní rozpočet a v konečném důsledku nepřinese financím státu žádnou úlevu.

"Změny to jsou tak významné, že to skoro všechny provozovatele pošle na hodně dlouho do ztráty a donutí je propustit pět až šest tisíc zaměstnanců v pohraničních regionech. Stát tím přijde ročně na daních a na pojištění lázeňských zaměstnanců o miliardu a půl," upozornil prezident svazu a ředitel lázní Jáchymov a Luhačovice Eduard Bláha.

Ministerstvo zdravotnictví je ale nekompromisní. Podle Noska si lázně budou muset při výpadku peněz pomoci soukromou klientelou. Svaz lázní ale upozorňuje, že počet lidí, kteří si lázně dopřávají jako plně hrazenou wellness péči, už druhým rokem klesá.

"Lázně, které poskytují léčebnou péči, nemají zdaleka takový objem samoplátců, aby výpadek zvládly. Navíc tito klienti jezdí do lázní jen na krátkodobé víkendové pobyty," dodal Bláha.

Vývoj počtu lázeňských klientů

Proto, aby zdravotní pojišťovny mohly peníze přesunout z lázeňské péče jinam, musí ministerská vyhláška změnit takzvaný indikační seznam. Tedy soupis diagnóz, kvůli kterým lidé mohou jet za peníze pojišťovny do lázní. Seznam se neobměnil od roku 1997, ačkoliv vývoj v medicíně podle ministerstva přinesl novou, šetrnější, ale zároveň nákladnější péči.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger zatím pro změny nachází koaliční shodu. Naposledy mu ji lídři vyjádřili ve středu na K9. "Úspory hledáme v první řadě uvnitř systému, v lékové politice, u zdravotních pojišťoven nebo v lázeňství," vysvětlila po jednání novinářům místopředsedkyně VV Karolína Peake, kde se mají vzít peníze za nehrazené amalgámové plomby.

Na jednání K9, které už záměr podpořilo i v minulosti, nesl Heger tři návrhy změn indikačního seznamu. Jeden pochází z dílny lékařské komory, druhý od někdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Třetí, nejměkčí varianta pak vyšla z pera svazu léčebných lázní.

Ministerstvo chce zřídit pracovní skupinu, do které přizve odborníky i zástupce lázní. "Mohla by vzniknout do poloviny června. Přizveme do ní zástupce z České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a svaz léčebných lázní," popsal Hegerův náměstek Petr Nosek. Závěry pracovní skupiny budou pro ministra doporučující. Vyhlášku, která změní indikační seznam, chce ministerstvo dokončit v létě, pak ji čekají připomínkování. Změny v lázeňské péči by měly začít platit od ledna příštího roku.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video