"Musíme definitivně ukončit utrpení našich lidí a sjednotit zemi," řekl cestou na jednání Demetris Christofias. Právě v jeho osobě získal ostrov, rozdělený od roku 1974, novou naději. Christofias letos v únoru vyhrál prezidentské volby nad svým předchůdcem Tassosem Papadopulosem. Ten s Turky mluvit nechtěl, v roce 2004 odmítl plán OSN na sjednocení.
Christofias je vstřícný. Díky umírněným postojům jeho i Talata tak mají nynější rozhovory historickou šanci na úspěch, soudí diplomaté. Dobrým začátkem je už fakt, že oba politici mají skutečný zájem spor vyřešit.
"Tohle je historický den. Krásný den," prohlásil hlavní Talatův poradce Ozdil Nami. "Oba lídři vyšlou svým lidem nadějnou zprávu, že mají opravdovou vůli jednat." Mehmet Ali Talat už dříve řekl, že podle jeho názoru by mohlo být dohody dosaženo do devíti měsíců.
Pod dozorem OSN
Dnešní schůzky obou lídrů se zúčastnil i bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer, kterého v červenci jako zvláštního zmocněnce vyslala na ostrov OSN.
Faktická jednání začnou příští týden. A na lídry čeká mnoho práce, sporných bodů je totiž dlouhá řada - od podoby budoucí vlády až po řešení majetkových požadavků čtvrt milionu lidí, kteří museli po turecké invazi v roce 1974 opustit domovy.
Klíčovou otázkou bude status budoucího federativního státu. Kyperští Turci, jejichž republiku uznává jen Ankara, chtějí, aby budoucí sjednocený Kypr tvořily dva suverénní státy. To ale kyperští Řekové odmítají a nechtějí svým tureckým rivalům uznat právo na jakýkoli druh nezávislosti.
Kypr je rozdělený od roku 1974, kdy severní část ostrova obsadila turecká armáda v reakci na převrat, za nímž stáli kyperští Řekové, snažící se o připojení Kypru k pevninskému Řecku.
Rozdělený ostrov je nejen jednou z hlavních překážek na cestě Turecka k členství v Evropské unii, ale rovněž stálým neuralgickým bodem vztahů mezi Aténami a Ankarou.
