Za ČSSD je ve vládě jen jedna žena Michaela Marksová Tominová. ČSSD se teď všech svých členů zeptá, zda si přejí, aby měly ženy při volbách do Sněmovny i v krajských povinně vymezeno čtyřicet procent míst na kandidátkách.

Za ČSSD je ve vládě jen jedna žena Michaela Marksová Tominová. ČSSD se teď všech svých členů zeptá, zda si přejí, aby měly ženy při volbách do Sněmovny i v krajských povinně vymezeno čtyřicet procent míst na kandidátkách. | foto: ČTK

Povinně 40 procent míst pro ženy. ČSSD se ptá členů, zda souhlasí

  • 331
Jen jediná žena, Michaela Marksová Tominová, je ve vládě za ČSSD. A to ještě náhodou, protože původně vybraný kandidát si to rozmyslel. I v parlamentních volbách byla v čele kandidátek strany jediná žena. Vedení ČSSD to chce teď změnit. Všichni členové budou moci v referendu hlasovat, zda má být pro ženy vyhrazeno 40 procent míst na kandidátkách.

Otázky pro vnitrostranické referendum schválilo v pátek grémium ČSSD, upozornila ČTK. Ještě je musí potvrdit předsednictvo a Ústřední výkonný výbor strany. Pokud všichni členové strany na zásadní změny při sestavování kandidátek kývnou, bude kvóta pro opačné pohlaví platit pro volby do Sněmovny i do zastupitelstev krajů.

"Od referenda očekávám výrazné oživení vnitřního života sociální demokracie, inspiruji se mimo jiné u německé SPD, kde s vnitrostranickým hlasováním udělali v loňském roce velmi pozitivní zkušenost," uvedl v pátek premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka.

Pokud členové strany vedení vyhoví, nemělo by se pak už opakovat to, že jen do čela královéhradecké kandidátky se dostala žena, která nakonec ani nebyla zvolena, protože ji díky preferenčním hlasům přeskočili kolegové. Tou ženou byla Hana Orgoníková, která ve čtvrtek zemřela (více o exposlankyni čtěte zde). Do Sněmovny se místo ní dostali ze zadních míst kandidátky Jan Birke a Robin Böhnisch.

Po volbách se pak nouze ČSSD ohledně žen ukázala i při sestavování vlády. Původně neměla být za stranu ve vládě žádná žena, změnilo se to až ve chvíli, kdy pozici ministra práce a sociálních věcí nepřijal na poslední chvíli radní z Vysočiny Petr Krčál. Ten nejprve Sobotkovu nabídku přijal, pak se jí však z osobních důvodů vzdal. A ČSSD mohla napravit nonsens s chybějící ženou - šanci stát se ministryní dostala Marksová-Tominová (více zde).

Sociální demokracie se zeptá členů i na kumulaci funkcí

Další otázka v referendu ČSSD směřuje k tomu, zda o podobě kandidátek ve všech typech voleb mají rozhodovat všichni členové, nebo stranické výbory, tak jako dosud.

A třetí otázka je na kumulaci funkcí. Hejtmani Jiří Zimola a Michal Hašek se vzdali poslaneckého mandátu a vyhověli straně, že si mají vybrat, čemu se mají věnovat. Ale karlovarský hejtman Josef Novotný i nestraník, hejtman Vysočiny Jiří Běhounek sociální demokracii nevyhověli. Členové strany rozhodnou, zda má strana navrhnout zákon, který by zakázal kumulaci placených veřejných funkcí.

Proč to všechno vlastně sociální demokracie dělá? I když loni volilo 1 016 829 lidí, pro stranu to znamenalo překvapivě nízký volební zisk 20,45 procenta hlasů.

Ačkoli to pro stranu znamenalo těsné vítězství před hnutím ANO Andreje Babiše a Sobotkovi se podařilo sestavit středolevou vládu právě s ANO a lidovci, pro ČSSD byl volební výsledek trochu zklamáním. Sociální demokraté chtějí lépe zacílit na voliče, jež zatím oslovují hůře než své voličské jádro - na mladé lidi či ty, kteří mají vysokoškolské vzdělání.

"Jde o posílení pozic sociální demokracie v české společnosti. Hledáme cesty, jak sociální demokracii více otevřít veřejnosti, zvýšit vliv řadových členů na rozhodování o důležitých programových a personálních otázkách, zlepšit komunikaci s našimi voliči," řekl k tomu již dříve iDNES.cz šéf strany Sobotka (viz zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video