O dva řádky později řekl, že ty otázky byly v pořádku, že si fakulta jen špatně označila odpovědi. O chybách prohlásil jako zkušený defétista, že stát se může naprosto cokoli.
Závěrem vzkřikl: A co máme dělat? To chcete, abychom se oběsili na prvním kandelábru? Právnická fakulta na prvním kandelábru by připomínala slavné Švejkovy vojáky bez disciplíny na Karlově náměstí. Ale právnická fakulta asi na kandelábr nepoleze.
Proděkanův rozbor potupné fakultní hanby připomíná slavnou duši slovanského úřednictva, jejímž nejaktivnějším prvkem je defétistický nářek: nic nejde, nic nefunguje, tak to bylo, tak to bude, všude špína a v chodbě za okýnkem otravují žadatelé!
Problémem Právnické fakulty UK asi není jen zvorané přijímací řízení, nýbrž cosi, jak říká Václav Havel, niterně bytostnějšího: bordel v duších minimálně její proděkanské části. Poškozené nezjišťujeme, nejsou lidi, hodiny tikají a kvůli vám se neoběsím! Češi přišli do Čech z ruských rovin.
To už tehdy si vzali do pytle, nad čím o tisíc let později Gogol vyl jako vlk? Měli jsme tam zůstat. Mohlo tu dnes místo nás být obyvatelstvo, jehož proděkan by uceleným a jasným jazykem učence racionálně řekl: Chyby jsme odstranili, pachatele nakopli, nikdy se to nebude opakovat a veřejnost má právo všechno vědět, však žijeme z jejích peněz.
Ale jsme tu my. Určitě se z toho neoběsíme na kandelábru. I když - nápad je to dobrý.
