Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na jakých zásadách by měl Izrael trvat při vzniku palestinského státu

  17:44aktualizováno  17:44
Ze samé bašty izraelské pravice zazněl hlas připouštějící existenci palestinského státu. Vyslovil se tak staronový premiér Benjamin Netanjahu. Můžeme si gratulovat: lépe pozdě než nikdy! – píše významný izraelský spisovatel Avraham B. Jehošua, jehož román Milenec nedávno vyšel i česky.

Avraham B. Jehošua, jeden z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů současnosti. | foto: Michal Šula, MF DNES

Nikoliv vysoký počet Izraelců a ne výhradně na levici podporuje myšlenku dvou států jako řešení izraelsko-palestinského konfliktu už od šestidenní války v červnu 1967. Většina jejich krajanů ji odmítala, stejně jako Palestinci. Izraelci svůj postoj ospravedlňovali otázkou: Kdy že se Palestinci stali národem, který si zaslouží státnost? Palestinci se zase na oplátku ptali: Proč mají mít stát židé, náboženská komunita rozprášená po celém světě?

Muselo utéct hodně vody, než myšlenka dvoustátního řešení začala prosakovat do izraelského a palestinského politického a ideologického prostředí - ať už jako mravní anebo praktická záležitost. Lidé si postupně uvykli na výraz "palestinský stát" a ti, kdo si jej osvojili, získali podporu a prestiž na mezinárodní scéně. Poté, co koncepci dvou států vzali za svou předáci Strany práce Šimon Perez, Jicchak Rabin a Ehud Barak, následovaly v tomto směru první nesmělé kroky členů Likudu: Cipi Livniové, Ehuda Olmerta a Ariela Šarona. Teď se ze samé bašty pravice přidal Benjamin Netanjahu. Můžeme si gratulovat: lépe pozdě než nikdy!

rozhovory a recenze

Rozhovor s Avrahamem B. Jehošuou, který letos na jaře poskytl MF DNES, si můžete přečíst zde: Máme proti sobě skutečné protivníky.

Překlad rozhovoru s Avrahamem B. Jehošuou pro francouzský Le Nouvel Observateur zde: V Le Nouvel Observateur s Avrahamem B. Jehošuou.

Recenzi románu Milenec najdete zde: Jehošuův román Milenec je bestsellerem bez sentimentality.

Pochopitelné, logické, správné

Všichni si uvědomujeme, že na cestě k uskutečnění tohoto snu je spousta překážek a obtíží, jak na izraelské, tak na palestinské straně. Jsem přesvědčen, že některé z podmínek, které ve svém nedávném projevu, hojně komentovaném médii, stanovil izraelský premiér, jsou zcela oprávněné. Jiné jsou však zbytečné a pouze dále komplikují už beztak spletitou a problematickou situaci.

Netanjahuův požadavek, aby byl budoucí palestinský stát demilitarizovaný, je správný, uvážlivý a nezbytný. K jeho pochopení stačí jediný pohled do mapy. Demilitarizaci Sinaje akceptoval jako součást mírového procesu s Izraelem i Egypt, velký a suverénní národ. Ostatně právě demilitarizace Sinaje je jedním z nejvýznamnějších prvků stability egyptského míru s Izraelem. Omezením ohledně získávání jistých zbraní a vojenského vybavení byly po desetiletí vystaveny i jiné velké a nezávislé země jako Japonsko, Německo a Rakousko.

Také odmítnutí nároku palestinských uprchlíků na návrat do samotného Izraele je pochopitelné, logické a správné. Jaký smysl by mělo přivádět miliony Palestinců zpět do státu, jehož charakter a symboly jsou jim cizí – do státu, kde majorita náleží jiné etnické skupině? Mají se vrátit do domovů a na farmy, které už neexistují?

Tito uprchlíci by se mohli mnohem příhodněji uchytit v novém palestinském státě, ve své mateřské zemi, mezi svými krajany, pod palestinskou vlajkou a palestinskou samosprávou, pouhých třicet kilometrů od domovů a farem, které před více než šedesáti lety opustili anebo z nich byli tehdy vyhnáni.

Pouhý a naprostý vrtoch

Další podmínka, jejíž splnění Netanjahu požaduje, totiž aby Palestinci uznali právo židovského národa na vlastní stát či existenci židovského národa, je naprostým vrtochem. Žádat Palestince, aby uznali status národa s historií několika tisíc let a státem, který udržuje diplomatické styky se sto padesáti zeměmi po celém světě, je podle mého názoru nadbytečné. Požadavek tohoto typu nebyl vznesen vůči Egyptu ani Jordánsku, když s nimi Izrael podepisoval mírové dohody, a představuje úplně zbytečnou překážku na cestě k míru s Palestinci.

Složitostí k řešení je i tak dost

Bude víc než dostatečné požádat Palestince, aby uznali legitimitu státu Izrael, státu, jehož územní hranice a politická identita jsou všem známé. Z naší strany také nebudeme uznávat palestinský lid, který jednou může splynout s lidem jordánským, ale spíše nezávislý a svrchovaný palestinský stát v hranicích z roku 1967.

Formulovat věc tímto způsobem dává smysl ze dvou důvodů. Zaprvé, otázka židovské národnosti je ve skutečnosti velice komplikovaná, a to i pro samotné Židy, jelikož mnozí se považují za Židy pouze v náboženském smyslu. Zadruhé, odmítání Palestinců uznat Izrael jako židovský stát plyne mimo jiné z přítomnosti palestinské menšiny v Izraeli. Vztahy mezi izraelskou židovskou většinou a arabskou menšinou jsou však vnitřní, choulostivou věcí, do níž není moudré zatahovat Palestince žijící mimo Izrael. Těmto dvěma skupinám se už víc než šedesát let daří přijatelným způsobem společně žít a s relativní důstojností se vyrovnávat s peklem terorismu a s okupací Západního břehu a pásma Gazy. Všichni doufáme, že s příchodem míru se toto pouto upevní kolem společného izraelského občanství.

Při dojednávání vzniku palestinského státu bude problémů dost, takže bychom se měli vyvarovat přidávání dalších, bezdůvodných překážek. Zaměřme se na nejdůležitější problémy – na demilitarizaci, osady, na hranice a uprchlíky – a nechme realitu míru, aby se oprostila od řešení problémů, které jsou v zásadě historické nebo teologické, anebo aby je odložila do daleké budoucnosti.

© Project Syndicate.  

o autorovi

Avraham B. Jehošua se narodil roku 1936 v Jeruzalémě.
Jeden z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů současnosti. Emeritní profesor literatury na univerzitě v Haifě. Autor románů, esejů, divadelních her; nositel řady izraelských i mezinárodních literárních ocenění. Jeho román Pan Mani byl označen za "román roku" ve Velké Británii (1992); zatím posledním autorovým dílem je román Palba do vlastních řad. Česky vloni vyšel jeho román Milenec (recenze na něj zde).
Jehošuovy knihy byly přeloženy do asi tří desítek jazyků.

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Sbohem, Kavárno... (Za ilustrační snímek byl zde použit záběr, na němž se 4.
Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora "papírové" Kavárny v MF DNES. Chtěl...  celý článek

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.
ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace Miroslavu Kalouskovi, to jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.