Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sen se pro uprchlíky mění v noční můru. V EU na ně čeká násilí i chudoba

  20:16aktualizováno  20:16
Desetitisíce uprchlíků už v letošním roce přicestovaly do Evropy z válkou i ekonomickými problémy zmítaných zemí. Hledají lepší život, blahobyt i nadějnou budoucnost. S příjezdem do nových domovin však přichází vystřízlivění. Uprchlíci zde mnohdy žijí v bídě a jsou terčem násilností i opovržení ze strany úřadů.

Desetitisíce uprchlíků už v letošním roce přicestovalo do Evropy z válkou i ekonomickými problémy zmítaných zemí (31. srpna 2015) | foto: Reuters

Mír, sociální jistoty, zdravotnictví a obyčejný život. To jsou jedny z mnoha důvodů, proč se uprchlíci vydávají na nebezpečnou cestu do Evropy. Nezáleží na tom, jakou z mnoha cest si zvolí. Tisíce z nich umírají ve vodách Středozemního moře, jiní živoří při cestě po zemi napříč Řeckem, Makedonií a Maďarskem (více zde). Jen části z nich se podaří dostat do vysněných zemí, kterými jsou nejčastěji Velká Británie, Německo či severské státy.

Uprchlická krize

V nich však ve většině případů přichází vystřízlivění. Kolem uprchlíků sice nezuří válečná vřava, stávají se však obětí nového prostředí, odlišné kultury a života na dně společnosti. Nejčastějším jevem je podle mnoha průzkumů neziskových organizací pád do chudoby. Uprchlíci se po příjezdu do cílové země nedokážou zapracovat do společnosti a jsou závislí na sociální podpoře států, píše server Vocativ.

Ta však pokrývá jen nejzákladnější potřeby. Podle studie organizace Children’s Society nejsou výjimkou případy hladovění a podvýživy nejen u dospělých, ale také u dětí (kompletní studii v angličtině najdete zde). Ve Velké Británii žadatelé o azyl podle vládních webových stránek dostávají asi 37 liber (asi 1 400 korun) na týden. Peníze však nedostávají v hotovosti, ale na speciálních potravinových kartách. Podmínkou pro jejich obdržení je navíc přijetí státem přiděleného bydlení.

Zdravotní péče a úmrtí novorozenců

Na nedostatek financí je pak navázána celá řada dalších problémů. Uprchlíci se například jen velmi obtížně dostávají ke kvalitní lékařské péči. Největší problémy mají pochopitelně ti, kteří napříč Evropou cestují bez řádných dokumentů. Podle zprávy Doctors of the World uprchlíci považují právě nedostupnost zdravotní péče za jeden z největších problémů po příjezdu do cílové země (kompletní zprávu v angličtině najdete zde).

S nedostupností zdravotní péče souvisí vysoká míra úmrtí novorozenců, kteří se narodí uprchlíkům. Ženy mají problém už s transportem do porodnic, následně si pak nemohou dovolit péči pro sebe ani své dítě. Matkám podle studie univerzity v Birminghamu mnohdy chybí také základní oblečení pro děti či pleny (celou studii v angličtině si můžete přečíst zde).

Kdo se vypořádá s nedostatkem zdravotní péče a životem v chudobě, toho čekají útoky ze strany odpůrců uprchlíků. Německo pravidelně hlásí žhářské útoky na ubytovny pro migranty, ve Švédsku pak na uprchlíky z Rumunska a Bulharska při několika útocích lili kyselinu (více čtěte zde). V Česku se dosud výpady proti běžencům koncentrují zejména na demonstracích a internetových diskuzích (více zde).

Fotogalerie

Hledání práce

Velkou výzvou je pro uprchlíky hledání zaměstnání. Podle studie Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky po 18 měsících po příjezdu najdou placenou práci jen tři ze 71 žadatelů o azyl ve Velké Británii. Podobná čísla pak vykazují i ostatní evropské země (studie v angličtině je k nahlédnutí zde). Když už uprchlíci zaměstnání najdou, většinou je to s přihlédnutím k jejich vzdělání a praxi zcela neodpovídající pracovní pozice. Bariérou je často pouze neznalost jazyka.

Do snu o lepším životě tak mají zkušenosti těch, kteří se dostali do vytoužených evropských velmocí, daleko. Pro mnohé by bylo podle analytiků lepší, kdyby se rozhodli usadit v zemích blíže jejich domovinám jako je Řecko, Turecko či Itálie. Náklady na cestu by se radikálně snížily a uprchlíci by mohli našetřené finance použít pro lepší start do nového života.

Rakušané zadrželi u hranic 200 uprchlíků:







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.