Neonacisté dnes pro šíření své ideologie používají hlavně internet. Nakolik je obtížné tuto činnost monitorovat, prokázat a dovést až ke sdělení obvinění?
Internet je fenomén, na který musí reagovat i policie. Bohužel jsme až krok za zločinci. Velký problém je jeho anonymita. Při odhalování většinou záleží na zkušenosti uživatele, jak za sebou dokáže zametat stopy. Většinou čekáme na jejich chyby nebo je vyhledáváme.
Valná většina stránek českých neonacistů je zaregistrována v USA. Jste v kontaktu s americkými orgány?
Američané nám vydávají informace jen v případě závažného ohrožení, jako je terorismus. Jinak je šance nulová, i když jdeme cestou právní pomoci. Zatím jsem se na poli extremismu nesetkal s kladnou odpovědí na žádost o sdělení, kdo v USA zaregistroval neonacistické nebo jiné stránky. Vždy se odvolali na článek Ústavy o svobodě projevu.
Můžou tedy cítit pachatelé těchto trestných činů určitou beztrestnost?
Bohužel je policie bezzubá, ale nenazýval bych to pocitem beztrestnosti. Oni jsou si dobře vědomi, že u nás porušují zákony, i když jsou si jisti, že na ně nepřijdeme.
Jak se díváte na vzájemný monitoring pravicových a levicových extremistů.
Podle zákona zasahuje do základních práv a svobod, žádný jiný pohled si jako policista nemůžu dovolit. Neschvaluji postup ani jedné strany. I když musím přiznat, že v české společnosti je levicový monitoring akceptován a už nám i pomohl usvědčit pachatele trestného činu. Oběť poznala útočníka a přihlásila se nám.
V monitoringu pravicových extremistů se objevují i novináři, policisté. Setkali jste se už s vyhrožováním?
Pro každou konkrétní osobu a členy jejich rodiny je to určitě nepříjemné. Vnímáme to jako nutné zlo, zatím jsem se nesetkal, že by nějaký policista podal žalobu na ochranu osobnosti.
Evropu děsí zprávy z Ruska, kde jsou neonacisté a nacionalisté v posledních měsících velmi aktivní. Hrozí něco podobného i u nás?
Nemyslím si.
Máte zprávy, že by některá česká buňka například Národního odporu byla v kontaktu s nějakou ruskou?
Čeští neonacisté mají spíš kontakty na západ Evropy než na východ. Víme o tom, že jednou vyjel autobus pravicových extremistů na Ukrajinu, kde se konal koncert, ale jediný potvrzený kontakt z Česka do Ruska je na skupinu Kolovrat, jejíž zpěvák Denis Gerasimov je u nás stíhaný za dva koncerty, které proběhly v roce 2004. Řekl bych, že mají spíše komerční vztah než přátelský.
Podle čeho se policie rozhoduje, že je důvod ukončit demonstraci extremistů?
Na prvním místě je magistrát nebo příslušný městský, obecní úřad a jeho úředník. To on rozhoduje, jestli je důvod demonstraci ukončit. Pak může požádat policii, aby rozpuštění provedla. Velitel opatření nastupuje až ve chvíli, kdy na místě tento úředník není.
Řada extremistů je součástí i takzvané hooligans scény. Jak si to prolnutí vysvětlujete?
To má počátky v Anglii, kdy se tam formovalo hnutí skinheads a fotbal k němu od začátku patřil. Když se pak skinheads rozdělili na pravicové a levicové, začaly i první problémy, které se logicky přesunuly i na fotbal. U nás je devadesát procent pravicových hooligans, k levici se dají počítat jen fanoušci Bohemky, možná část příznivců Slávie.
Je obtížné vysledovat aktivity hooligans? Většina se domlouvá na uzavřených internetových fórech.
Samozřejmě je také navštěvujeme, je to nutnost, pokud chceme mít o scéně hooligans dobré informace. Ale je to velmi časově náročné, zvlášť kdy jsou nyní v první lize čtyři pražská mužstva a další tři jsou v druhé lize. Z kapacitních důvodů monitorujeme jen ty nejzávažnější aktivity.
Pracujete i s informátory?
Služba kriminální policie pracuje i s informátory. Ale není to jen policie, kdo má tuto možnost.
Jakým způsobem k nim přicházíte?
Je to pokaždé věcí vzájemné dohody, víc to nemůžu komentovat.
Který klub má podle vás nejrizikovější fanoušky?
Vzhledem k počtům radikálních hooligans u jednotlivých klubů to je určitě Baník Ostrava, dále Sparta Praha, Brno, Slávie, Bohemka dá také do kupy pár lidí. Ostatní mužstva mají až na výjimky skupinu maximálně o třiceti lidech. Ale i v druhé lize jsou kluby s radikálními fanoušky - Opava, Hradec Králové.
Vnímáte vy osobně takzvané třetí poločasy, tedy pozápasové bitky hooligans, jako problém, který je potřeba kriminalizovat? Rvou se dobrovolně...
Když chodíte dobrovolně boxovat, tam je výjimka v trestním zákoně, pokud dojde k nějaké újmě na zdraví. Ale bitka někde na poli, i když se nic nestane a podají si ruku, je jenom hezká idea. Nikdo se nezaručí, že se nikomu nic nestane. Pokud si někdo potřebuje vybít adrenalin, ať to udělá v tělocvičně, a ne poblíž stadionu.
Jste pro to, aby se na zajištění bezpečnosti zápasu více podílely kluby?
Kluby a jejich pořadatelská služba jsou prvním článkem v zajištění bezpečnosti fanoušků na stadionu. Ale uvědomme si, že většina problémů s fanoušky je v okolí stadionů a během jejich cesty na zápas. Tady to policie musí zabezpečit, to pořadatelská služba udělat nemůže.
