Koupele s obsahem jedovaté rtuti či arzenu se vám dostane v okolí Spolany Neratovice, Mittal Steel Ostrava, Plzeňské teplárenské, Vodovodů a kanalizací Hradec Králové anebo Chemopetrolu.
Rakovinotvorných polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) se naopak spolehlivě nadýcháte v blízkosti Elektrárny Kladno, Kovobrasivu Mníšek, Tepláren Liberec či Třineckých železáren.
Registr největších znečišťovatelů vzduchu, vody či půdy, který je nyní možné sledovat na internetové adrese www.irz.cz, by měl podle Jana Maršáka z ministerstva životního prostředí přispět k důsledné veřejné kontrole chemiček či železáren.
Například v USA přispěl podobný registr k tak velkému tlaku veřejného mínění, že továrny snížily v letech 1988 až 1993 vypouštění toxických látek o šestačtyřicet procent. Než aby podniky snášely kritiku veřejnosti, začaly samy modernizovat své provozy. Maršák soudí, že podobný efekt by časem mohl přinést i český registr.
Údaje o vypouštěných škodlivinách dávají na internet sami znečišťovatelé. "Pokud zjistíme, že lžou, hrozí jim velké finanční sankce. Informace by tedy měly být dost přesné," dodává Maršák.
K firmám, jež na seznamu figurují nejčastěji, patří firma ČEZ. Její mluvčí Ladislav Kříž to potvrzuje. Připomíná ovšem, že podnik investoval v posledních třinácti letech do odsíření tepelných elektráren 45 miliard korun.
A po roce 2010 dá prý další desítky miliard na modernizaci ekologicky čistších elektráren. "Jen u oxidu dusíku jsme snížili emise na polovinu," říká Kříž. Tlak na průmysl je podle stínového ministra životního prostředí Bedřicha Moldana (ODS) správný. V posledních letech mají nicméně na zamořování vzduchu jedovatými látkami citelný podíl domácí kotelny.
"Tyto malé zdroje škodlivin, v nichž lidé spalují nejrůznější svinstva, jen aby ušetřili, začínají být v Česku velkým problémem. Často větším než na internetu zveřejněné továrny," tvrdí Moldan.
Jsme průměr Evropské unie
Český internetový registr, v němž je zatím asi tisíc největších znečišťovatelů, sleduje dvaasedmdesát jedovatých látek. A jak je na tom čistota českého životního prostředí ve srovnání s vyspělými zeměmi Evropské unie?
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek odhaduje, že Česko se s "přispěním nemalých investic, ale i nových zákonů pohybuje v čistotě vzduchu, vody a půdy na úrovni průměru Unie".
V analýze stavu životního prostředí, kterou Ambrozek předkládá zítra vládě, přesto přiznává, že české lesy patří k nejpoškozenějším v Evropě. Také energetická náročnost hospodářství je o 80 procent větší než průměr bývalé evropské patnáctky. Problémem je tudíž vysoká produkce oxidu uhličitého. Ambrozka znepokojuje i rostoucí množství emisí z automobilů.
Ty patří k největším výrobcům rakovinotvorných PAU. "Například v produkci oxidu uhličitého na hlavu jsme s dvanácti tunami ročně evropskými lídry," dodává ředitel ekologického hnutí Duha Martin Andler.
