Na hřebeny trampské magistrály

Po minulém totálně propršeném víkendu se zdá zhola nemožné, aby i ten nadcházející byl plný deště, zvláště, když nás čekají velikonoční svátky. Bohužel, dosavadní předpověď spíše napovídá, že ve vyšších polohách by tentokrát mohlo i sněžit. Ani to by však nemělo nikoho odradit od výšlapu na čerstvý vzduch. Zejména ti, kteří pravidelně nevyrážejí na chaty či chalupy, uvítají, že i v blízkém okolí Prahy lze najít lesy a skály, kde si chvílemi budou připadat jako na horách. Ale nepředbíhejme - nejprve se vybavíme dostatkem proviantu a nezapomeneme ani na pevné vyšlápnuté boty do terénu, mapu, a také pláštěnku pro všechny případy. Poté se vydáme na hlavní nebo branické nádraží, které o víkendech mnohdy praská ve švech.

SPOJENÍ:
Tam -
vlakem, odjezd z hlavního nádraží v 9.03, z Braníka v 9.20, příjezd do Rymaně v 10.16 hodin. Zpět - vlakem, odjezd ze Všenor v 18.00, příjezd na Smíchov v 18.20 hodin.

KILOMETRY:
Rymaně 0, Mníšek 2, Skalka 2, Hvíždinec 4, Černolické skály 4, Všenory 3, celkem 15 km.

MAPA:
Hřebeny a Slapská přehrada (edice KČT číslo 38, měřítko 1:50 000).

OBČERSTVENÍ:
Mníšek - bufet a restaurace na náměstí, Všenory - restaurace.

Protože se u pokladen někdy klikatí fronta zájemců o jízdenky, je lépe dorazit do Braníka s určitou časovou rezervou. Děti nepochybně uvítají, že na trati Praha - Dobříš je hned několik tunelů.

Motorový vlak, ve kterém obvykle nechybějí ani trampové-důchodci, rozvážně jede romantickou krajinou, zajímavý je zejména úsek od Měchenic přes Klínec, Bojov a Bojanovice, kde trať kopíruje v lesních údolích Bojovský potok, nyní po vydatných deštích poněkud rozdivočelý. Jde o někdejší oblíbený tok zájemců o rýžování zlatých zrníček. Vystoupíme na malé zastávce Rymaně, odkud dojdeme po žluté značce za půlhodinku klidné chůze na náměstí v Mníšku, kde je rozcestník turistických značek.

Mníšek pod Brdy se stal královským městem ve 14. století. Rod Vratislaviců z Mitrovic na svém panství zrušil poddanské služby a podporoval rozvoj řemesel. V roce 1639 město vyplenili Švédové. Za prohlídku stojí majestátní kostel svatého Václava s oltářním obrazem od Karla Škréty z roku 1671.

Zvolíme si zelenou značku, která nás doprovodí nejprve městem a pak poněkud ostrým, ale nedlouhým výstupem na vynikající rozhledový bod Skalku - do výše 553 metrů nad mořem. Cestou nelze přehlédnout místní poněkud omšelý zámek s cibulovitými věžemi a naučnou stezku Káji Maříka vedoucí kolem města.

Odpočineme si po výstupu a pak si prohlédneme místo, které je cílem pravidelných poutí. Za jasného počasí odtud uvidíme krajinu na jih kolem Mníšku do vzdálenosti několika desítek kilometrů. Planina je poddolovaná v důsledku bývalé nepříliš výnosné těžby železné rudy a křemenců.

Poutní kostelík Maří Magdalény postavil v letech 1692 až 1693 Kryštof Dienzenhofer podle vzoru z francouzského města Aix-en-Provence. Interiér ve tvaru jeskyně s krápníky byl restaurován a nezapomnělo se ani na zavěšení zvonu ze 17. století. Plastiky v kapličkové křížové cestě z roku 1762 byly po roce 1960 svévolně zničeny neznámými vandaly, nyní jsou však nově omítnuty. Ve svahu stojí bývalá poustevna, která byla rovněž restaurována. Někdejší klášter na pláni, zrušený v roce 1785 a poničenný poddolováním, má novou střechu a také uvnitř se nyní pracuje na obnově. Je možné, že tam vznikne stravovací a ubytovací středisko.

Hlubokými lesy se vydáme ze Skalky po červené značce směrem k východu. Následující kilometry budou pohodlné, protože půjdeme většinou po vrstevnici, i když cesta je místy rozježděná těžkou lesní technikou. Hřebenovka nese název trampská magistrála.

Skupiny trampů mívaly v Brdech svá oblíbená místa a osady, z nichž některé se zachovaly dodnes. Pamětníci vzpomínají i na příjemné hospůdky ve vesnicích, kam bylo možné seběhnout z hřebenovky a kde o sobotách zněly trampské písně. Zlé jazyky však tvrdí, že trampíci mnohdy nedošli ani k cíli své cesty, protože žízeň a pěnivý mok vykonaly své. Trampská magistrála nebývá příliš frekventovaná, takže vycházka připomíná túru kdesi vysoko v horách. Od uzlu značených cest U šraňku lze odbočit po modré značce na vyhlídkovou skálu Hvíždinec, kde je možné pokochat se rozhledem, tentokrát směrem na sever.

Dálková červená značka bude naší průvodkyní přes mírná stoupání a klesání k Černolickým skalám. Tvoří je ordovické křemence a ční do nadmořské výšky čtyř set metrů. Ordovik je útvar starších prvohor, který trval šedesát milionů let. Horolezci využívají zdejší terény do šestého stupně obtížnosti ze sedmi možných. Na několika místech však lze bez problémů a bez lana vystoupit až na rozhledová místa pod vrcholky skal.

Po několika stech metrech další chůze opustíme červeně značenou stezku na silnici, která vede z Řitky do Všenor. Dopolední stoupání do svahu si vynahradíme táhlým sestupem. Všenory se v roce 1951 sloučily s Horními Mokropsy. Zajímavá je zdejší kaple se sochou Jana Nepomuckého, barokní selské statky a kostel svatého Vojtěcha, původně románský, počátkem 18. století přestavěný. V obci se k silnici připojí žlutá značka, která vede až na železniční zastávku, odkud nás vlak za pouhých dvacet minut dopraví na smíchovské nádraží.

PŘÍŠTĚ PŘINESEME: Proti proudu Vltavy do Troji

Kostel svatého Václava - Monumentální svatováclavský chrám v Mníšku pod Brdy ukrývá oltářní obraz proslulého Karla Škréty z roku 1671. (13. 4. 2001)

Zámek v Mníšku pod Brdy - Nejen přerostlé stromy, ale také opadaná omítka, kazí pohled na zámek v Mníšku pod Brdy. (13. 4. 2001)

Kostelík Maří Magdalény - Stavitelem kostelíku Maří Magdalény na Skalce byl Kryštof Dienzenhofer. (13. 4. 2001)

Skalka - Poutní místo Skalka tvoří kostelík Maří Magdalény, bývalý klášter a křížová cesta. (13. 4. 2001)

Křížová cesta - Obnovené kapličky na Skalce končí u bývalé poustevny. (13. 4. 2001)

Černolické skály - Ordovické Černolické skály se zvedají do výše čtyř set metrů nad mořem. (13. 4. 2001)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Nejlepší videa na Revue