„Je to pro nás čím dál větší problém. Bezohlednost lidí i jejich agresivita narůstají. Je jen otázkou času, kdy se stane nějaké neštěstí,“ předvídá lesní správce z Buchlovic Zdeněk Zálešák.
Stále větší škody páchají v horách jezdci, kteří se po svazích prohánějí na terénních motorkách. Nejčastěji mladí kluci, kteří mají pocit, že les je ideální místo pro projížďky na silných "mašinách".
„Jsme na ně krátcí. A policie také. My máme jediné terénní auto, policie v Buchlovicích akorát služební felicii, nemůžeme s nimi závodit,“ konstatuje Zdeněk Zálešák.
Rukama vedoucího Správy Chráněné krajinné oblasti Beskydy Františka Jaskuly jen za poslední týden prošlo pět návrhů na pokuty přistiženým motorkářům. „Za normálních okolností nemáme moc šancí, ale naštěstí nám pomáhají policisté. Pokud takového jezdce chytí, sepíší s ním protokol a my na jeho základě udělujeme pokuty,“ vysvětlil Jaskula.
Lesáci sázejí spíš na dobré slovo, sami ale přiznávají, že se to míjí účinkem. „Tak si mě zkus chytit,“ řekl jeden z motorkářů myslivci poblíž Luhačovic. „Pak otočil stroj a myslivce ohodil sprškou bahna,“ popisuje jednu z mnoha podobných příhod luhačovický lesní správce Josef Zezula.
Motorkáři si obvykle ze svých strojů sundávají poznávací značky, což v podstatě znemožňuje jejich identifikaci.
„Nikdo nechce být přejet, raději uskočí. Motorkáři jsou opravdu bezohlední. Jezdí na všech možných místech, prakticky všude. Já jsem měl oblíbenou trasu ze Soláně do Valašské Bystřice, ale teď bych se asi docela vynervoval. Určitě bych tam nějakého blázna na motorce potkal,“ říká Jaskula.
Jeho slova potvrzuje i Igor Vráblík, který pravidelně na víkendy jezdí na svoji chatu v okolí Soláně. „Pokud je hezky, ozve se burácení silného motoru každou chvíli. Za den v blízkosti naší chaty projede motorka třeba i desetkrát.“
Revírníci si podle něj kromě motorkářů a cyklistů letos poprvé stěžují také na "koňaře", kteří při projížďkách nerespektují vyznačené stezky, a ničí tím lesní porost. „Po koních navíc zůstávají hluboké stopy. Když do nich zaprší, drží se tam dlouho voda. A les je plný brázd, vypadá pak jako oraniště,“ poznamenal Josef Zezula.
