Jiří Turek: Paříž (z výstavy CityLAB)

Jiří Turek: Paříž (z výstavy CityLAB) | foto: Leica Gallery

Na fotografiích Jiřího Turka vidíme řadu měst, ale pohled jen jeden

  • 2
Projekt Jiřího Turka CityLAB není omezen výhradně na Leica Gallery Prague, kde nyní probíhá autorova výstava. Od 15. května do 15. července budou jeho fotografie instalovány i ve veřejném prostoru, v pěti pražských obvodech. My však pro tuto chvíli zůstaňme v uvedených galerijních místnostech.

Jiří Turek (nar. 1965) začínal v novinách, konkrétně v deníku MF DNES, kde se postupně vyhranil jako tvůrce portrétů pro čtvrteční magazín. V roce 1998 odešel na volnou nohu a etabloval se jako reklamní fotograf, dvakrát získal cenu Louskáček, kterou každoročně pořádá Art Directors Club České republiky ve spolupráci s Asociací komunikačních agentur AKA. Propojení Turka se světem reklamy dokumentuje i fakt, že kurátorem jeho nynější výstavy je Jiří Langpaul, kreativní ředitel Komunikační skupiny Mather. Ačkoliv na první pohled CityLAB není výstavou reklamní fotografie, naopak je prezentována jako výsostně autorská záležitost, nakonec je ten reklamní nerv v souboru přítomný, lze jej nahmátnout a pojmenovat.

Jiří Turek: Istanbul (z výstavy CityLAB)

O výstavě

Jiří Turek: CityLAB

Kurátor Jiří Langpaul. Leica Gallery Prague, Školská 28, Praha 1. Výstava trvá do 12. června 2011. Další informace na www.lgp.cz.

Když Jiří Turek jezdí po světě a navštěvuje metropole, chodí po ulicích a fotografuje. V podstatě „cvaká“ street fotky, pouliční momentky. Velmi pravděpodobně – to nevím jistě, odhaduji to – používá digitální přístroj, nastavenu v něm má vysokou citlivost, takže mu na záznamu vychází hrubé zrno a exponuje dlouhými časy, které vedou k pohybové neostrosti, jíž možná ještě napomůže nějakým vyzkoušeným trhnutím přístroje během expozice. Třeba to celé vzniká trochu jinak, větší měrou takzvanými postprodukčními zásahy v počítači (dneska si například můžete vybírat z palety zrnitostí – pokud použijete patřičný software). Softwarově je zcela určitě redukována barevnost Turkových snímků, odrušeny jsou v nich křiklavé tóny, škála je „zataženě“ teplá, s převažujícimi valéry tlumené hnědé, růžové, šedé, modré… Dlužno dodat, že tento druh Turkova focení nezdá se nebýt pod vlivem tvorby Antonína Kratochvíla.

Z expozice Jiřího Turka cityLAB v Leica Gallery Prague

Ačkoliv tedy Turkovy fotografie vznikaly v různých městech, prostředích a kulturách, vizuálně jsou z jednoho „vrhu“. Poněkud zvulgarizovaně formulováno: Jiří Turek všude nachází to samé, vizuálně navoněné kreace, jejichž poznávací funkce je téměř nulová, neboť se jedná o kosmopolitně pojatou demonstraci autorovy estetiky a estetismu; celý svět je fotografovi materiálem k demonstraci metody. Tyto formulace však neplatí pro všechny Turkovy záběry, prostě jimi vyhroceně přibližuji jeden aspekt jeho tvorby, aspekt ovšem expanzivní a nebezpečně samoplodivý. Za nejlepší na výstavě v Leica Gallery Prague považuji práce, v nichž Jiří Turek „nenáladuje“, nýbrž spojí svoji zálibu v estetismu s fundamentem pohotového fotoreportéra, jímž kdysi byl. Tedy když se mu do fotky dostane konkrétněji určitelná tvář, její výraz, případně vztahy mezi jednotlivými postavami na snímku.

Jak už řečeno, projekt CityLAB není omezen výhradně na galerijní prezentaci, jeho část se rozprostírá na několika místech Prahy pod širým nebem. Celkovou skladbu projektu zde nehodnotím, nevím, které snímky Jiří Turek vybral pro open-air. Ale když porovnám autorovy práce, které ukazuje pod hlavičkou CityLAB na svých internetových stránkách, s tím, co visí na stěnách Leicy Gallery Prague, pak musím říct, že kurátor Jiří Langpaul si nepočínal šťastně, protože kladl důraz právě na tu kosmopolitní či chcete-li globalizovanou náladovost na úkor konkrétněji určitelných a vůči realitě pozornějších snímků. Možná měl kreativec Langpaul (naprosto mylný, z kurátorské nezkušenosti pramenící) dojem, že když má být Jiří Turek tentokrát prezentován jako umělec, Tvůrce, nikoliv zdatný reklamní řemeslník, že to musí být „echt“ umění. Jenže tím neakcentoval v Turkově tvorbě právě to, co v ní odolává maše. Reklama se musí tvářit. A kurátor Jiří Langpaul sestavil výstavu, která se hlavně tváří.

Z expozice Jiřího Turka cityLAB v Leica Gallery Prague

, Kavárna

Video