Na dně den

Onoho 23. ledna 1960 jako by moře nad nejhlubším místem světa, Mariánským příkopem východně od Filipín, bránilo své tajemství - bylo tak neklidné, že dalo práci už jen sestoupit z paluby doprovodné lodi do batyskafu. Ten se jmenoval Trieste a podobal se balonu s gondolou. Však ho také navrhl švýcarský fyzik Auguste Piccard, proslulý už před válkou svými rekordními výstupy do stratosféry. I dnes by nejraději šel do akce sám, ale je mu už šestasedmdesát. Průlezem se tedy soukají jeho syn Jacques a americký námořní důstojník Don Walsh (americké námořnictvo poskytlo technický doprovod). "Dno jsme uviděli, teprve až jsme byli osm metrů nad ním. Když jsme se ho dotkli, zvedl se hustý mrak usazenin," vzpomínal Piccard junior. Na dně pobyli asi půl hodiny, a přitom venku viděli živé rybky. Pak je nahoru vyhnala zima - okolní voda měla jen dva stupně. Z gondoly vystoupili po osmi hodinách, mokří zkondenzovanou vlhkostí a bez sebe radostí. Právě totiž dosáhli rekordní hloubky. Jenže - jaké vlastně? Jedenáct pramenů, které jsme měli k dispozici, udávalo hloubku od 10 899 do 11 521 metrů! Důvodem rozptylu 622 metrů mohl být - kromě různých technik měření a různého zaokrouhlování při přepočtech mil a yardů - i fakt, že Trieste se nedlouho předtím už jednou potopil a dosáhl hloubky jen o něco menší nežli oné rekordní. Každopádně se zdá, že nejnovější údaje směřují k číslu 10 911 metrů.

Konečně česká akademie

23. ledna 1890 rakouský mocnář milostivě schvaluje stanovy "své", tedy České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Z devatenácti prvních členů jsou čtyři přírodovědci - matematici K. Kořistka, F. J. Studnička a E. Weyer a fyzik K. V. Zenger. Technik jediný - J. Hlávka, který se coby její zakladatel a mecenáš stává i doživotním prezidentem. Po roce 1918 instituce změní název na Českou akademii věd a umění. Po únoru 1948 tiše zanikne.

Otec mikroskopu

23. ledna 1840 se v Eisenachu narodil fyzik Ernst Abbe (zemřel 1905), vědecká duše začínající Zeissovy továrny na optické přístroje v Jeně. Po Zeissově smrti roku 1888 firmu jako jediný majitel přivedl ke světové slávě. Zavedl tam osmihodinový pracovní den, placenou dovolenou, nemocenské pojištění a starobní důchod. Především však vytvořil první ucelenou teorii mikroskopu a vynalezl řadu nových optických přístrojů vynikající kvality.

První pražský apatykář

V listině staroboleslavské kapituly s datem 25. ledna 1275 je jako jeden z osmi účastníků jakési smlouvy podepsán jistý Conradus, apothecarius Pragensis. Je to první písemná zmínka o lékárníkovi v Praze. Podle všeho šlo o cizince. Koncem 13. století působili v Praze dva až tři lékárníci, o sto let později už pět až sedm; dva byli v Brně, po jednom v Litoměřicích, Olomouci a Litomyšli.

Trouba beze švu

První známý patent na výrobu bezešvých trub (postupným protahováním) dostal Angličan B. Cook v roce 1808. Jeho krajan A. Broomann postup o půl století později obměnil použitím trnu (na který se žhavý vývalek "nastrkoval" třemi šikmo postavenými válci). 27. ledna 1885 pak němečtí bratři Reinhard a Max Mannesmannové dostávají patent na podobný, ale lepší způsob válcování bezešvých trub. Právě tento způsob se ujal v průmyslové praxi. Mannesmannové jej mimo jiné již roku 1887 zavádějí v chomutovských železárnách.