Konečně česká akademie
23. ledna 1890 rakouský mocnář milostivě schvaluje stanovy "své", tedy České akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění. Z devatenácti prvních členů jsou čtyři přírodovědci - matematici K. Kořistka, F. J. Studnička a E. Weyer a fyzik K. V. Zenger. Technik jediný - J. Hlávka, který se coby její zakladatel a mecenáš stává i doživotním prezidentem. Po roce 1918 instituce změní název na Českou akademii věd a umění. Po únoru 1948 tiše zanikne.
Otec mikroskopu
23. ledna 1840 se v Eisenachu narodil fyzik Ernst Abbe (zemřel 1905), vědecká duše začínající Zeissovy továrny na optické přístroje v Jeně. Po Zeissově smrti roku 1888 firmu jako jediný majitel přivedl ke světové slávě. Zavedl tam osmihodinový pracovní den, placenou dovolenou, nemocenské pojištění a starobní důchod. Především však vytvořil první ucelenou teorii mikroskopu a vynalezl řadu nových optických přístrojů vynikající kvality.
První pražský apatykář
V listině staroboleslavské kapituly s datem 25. ledna 1275 je jako jeden z osmi účastníků jakési smlouvy podepsán jistý Conradus, apothecarius Pragensis. Je to první písemná zmínka o lékárníkovi v Praze. Podle všeho šlo o cizince. Koncem 13. století působili v Praze dva až tři lékárníci, o sto let později už pět až sedm; dva byli v Brně, po jednom v Litoměřicích, Olomouci a Litomyšli.
Trouba beze švu
První známý patent na výrobu bezešvých trub (postupným protahováním) dostal Angličan B. Cook v roce 1808. Jeho krajan A. Broomann postup o půl století později obměnil použitím trnu (na který se žhavý vývalek "nastrkoval" třemi šikmo postavenými válci). 27. ledna 1885 pak němečtí bratři Reinhard a Max Mannesmannové dostávají patent na podobný, ale lepší způsob válcování bezešvých trub. Právě tento způsob se ujal v průmyslové praxi. Mannesmannové jej mimo jiné již roku 1887 zavádějí v chomutovských železárnách.