Připomínalo ji vedle i torzo billboardu na garážová vrata. Na místě ještě stály dva žluté vozy vyprošťovací firmy. Přes všechny zprávy o největší nehodě se na dálnici opět riskovalo.
Těsně před stým kilometrem se autobus vracel z třetího pomalého pruhu a vedle sebe měl dvě auta. Všichni řidiči se tlačili na sebe a nikdo nechtěl zpomalit. Nakonec se nějak seřadili a nebezpečnou situaci zvládli.
Přitom před stým kilometrem jsou značky, aby šoféři postupně zpomalili na 120 a 100 kilometrů za hodinu. Jen málokterý to respektoval.
Parkoviště odtahové služby Pretol v Humpolci bylo "hřbitovem" pro stovku vozů, které se dostaly do řetězové srážky. Další vrakoviště bylo v areálu policie.
Při důkladnější prohlídce vraků v Pretolu se dalo poznat, co dělaly posádky těsně před nárazem. V rakouském peugeotu ležely na předních sedadlech papírové kelímky se zbytky kávy z restaurace McDonald's, zakoupené zřejmě na odpočívadle ve Velkém Meziříčí.
|
Ve většině aut byly vystřelené špinavé airbagy, kolem samé střepy. Na bílém autě těžko rozpoznatelné značky svítily červené šmouhy od krve. Ve vedlejším vraku bez oken ležela dětská autosedačka, stavebnice a loutky. Jeden z rozpáraných vozů měl v kufru velký železný hák, který se při nárazu posunul na zadní sedla.
"Postupně si sem majitelé jezdí a auta odvážejí. Dáváme jim klíče a cennosti, které se našly v autech," popisuje Václav Jakeš z firmy Pretol, kterému téměř nepřetržitě zvonil mobil. Rozsáhlý dvůr firmy je podle něj dimenzovaný i na větší havárie, než byla ta čtvrteční.
V hale Pretolu trávilo padesát lidí z nabouraných aut hodiny po nehodě. Dostávali občerstvení a mohli sledovat na velké televizi zpravodajství z dálnice. Poslední čekatele si příbuzní a známí z celé republiky odvezli v pátek ve dvě ráno.
Jakeš potvrdil, že čtvrteční nehoda byla největším zásahem, jaký kdy vyprošťovací firma měla. Do Pretolu přicházejí - po jiných smrtelných nehodách - pro nabouraná auta i příbuzní obětí. Taková setkání nebývají lehká ani pro jednu stranu. "Ale takový je život," konstatoval Jakeš.
