Ústav dává výsledek do souvislosti s čerstvou změnou přijímaček – děti si mohou od letoška podat hned v prvním kole tři přihlášky. Loni mohly jen jednu. Školy se bojí chaosu a některé z nich přijímačky raději úplně ruší.
"Průzkum jsme dělali právě v reakci na změnu v organizaci přijímaček," řekla mluvčí ústavu Bohumila Beranová. Jako první o výsledcích informovalo Právo.
Problém je v tom, že ústav nemá k dispozici žádná čísla z minulých let. Není proto jasné, o kolik se zvýšil počet škol, které ruší přijímačky. Podle Beranové jde především o učiliště. A ta mnohdy brala uchazeče bez přijímaček už v minulých letech, kdy se na střední školy hlásily děti z populačně slabších ročníků.
Gymnázia sjednocují termíny
Nedostatek dětí je patrný i z toho, že téměř každá pátá škola vezme každého, aniž si stanovila jakákoli kritéria – například průměr posledního vysvědčení. Tak postupují opět především odborná učiliště.
"Všechny uchazeče, kteří splní povinnou školní docházku, přijme 60 procent učňovských oborů," přiblížila Beranová.
O krizi odborných škol v souvislosti s úbytkem dětí se mluví už dlouho. Strach ze složitých zkoušek, při kterých dítě může uspět na třech školách a pak si vybrat jen jednu, však dřívější praxi zřejmě ještě posílil.
Gymnázia, která si stále chtějí mezi uchazeči vybírat, volí jinou strategii. Mnohá z nich využívají testy společnosti Scio a vypisují jen dvě kola zkoušek ve stejných termínech: 22. a 24. dubna. Žáci tam reálně nemají šanci využít tři přihlášky, protože třetí zkoušky už nestihnou.
Z nového výzkumu vyplývá, že ředitelům nový systém vadí. Známkovali ho jako ve škole a výsledný průměr byl 4,3.
