Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na Chebsku objevili třetí čtvrtohorní sopku. Je stará 300 tisíc let

  7:04aktualizováno  7:04
Když začali čeští a němečtí vědci před deseti lety zkoumat okolí Železné hůrky na Chebsku, ještě netušili, jaké překvapení na ně čeká. U obce Mýtina se jim podařilo objevit třetí čtvrtohorní sopku. Do té doby byly v západních Čechách známé jen dvě - Železná a Komorní hůrka.

Krajina Chebské pánve u Nového Kostela. V rámci České republiky je Chebsko seismicky nejaktivnější oblastí. Vědci tam teď navíc našli už třetí čtvrtohorní sopku. Její stáří odhadují na 300 tisíc let. | foto: Martin Stolař, MAFRA

"Jednomu z mých německých kolegů, který se okrajově věnoval Železné hůrce, se zdálo zvláštní, jak daleko se od ní nalézají vulkanické produkty a usazeniny. Byly až na okraji obce Mýtina, která leží téměř dva kilometry od sopky. Proto nechal v terénu vyhloubit rýhu. Ukázala, že tam jsou ještě čtyři metry vulkanických usazenin," vypráví Jan Mrlina z Geofyzikálního ústavu Akademie věd, který je členem objevitelského týmu.

Na rýhu svého německého kolegy se přijel podívat a pak prý společně meditovali nad zvláštní terénní propadlinou, která se nacházela opodál. Téměř kruhová prohlubeň v nich vzbudila zvědavost, zda se nejedná o další chebskou sopku. Měření, která provedli v jejím středu, vykázala velmi výrazné anomálie.

"Bylo pro nás velmi příjemné, že se nám na další výzkum podařilo získat finanční podporu z německé vědecké agentury. Tím pádem jsme mohli měření rozšířit. Pokryli jsme jím celou strukturu i okolí a našli jsme krásnou geofyzikální anomálii v tíhovém a magnetickém poli," popisuje. Anomálie byla pro německou agenturu tak silným argumentem, že vědcům dala peníze na průzkumný vrt, což je podle Jana Mrliny opravdu mimořádná věc.

Nejprve si tým myslel, že sondu postačí spustit do třicetimetrové hloubky. Nakonec skončili v 84 metrech pod zemí. V tu chvíli už měli jistotu, že narazili na vulkanickou strukturu. Utvrdily je v tom nalezené sedimenty.

"Přísun peněz nám po čtyřiaosmdesáti metrech skončil. Říkal jsem, že se musíme dobrat ještě něčeho dalšího a požádal jsem ještě o jednu vrtnou rouru. Ta skutečně prošla koncem sedimentů a my jsme se skutečně dostali do takzvané vulkanické brekcie, což je hornina složená z úlomků původní horniny. V ní se objevily i vulkanické bomby a mně spadl kámen ze srdce. Potvrdili jsme tím, že se jedná o explozivní vulkanickou strukturu," říká český vědec.

Turista sopku pravděpodobně nenajde

Výzkum třetí čtvrtohorní sopky stále pokračuje, a to díky geofyzikálním metodám. Tým se soustředí na to, jak vypadá vnitřek kráteru.

"Vzhledem k tomu, že je sopka zarostlá lesem, geologicky s kladívkem v ruce tam nemůžeme řešit vůbec nic. Proto používáme geofyziku, což je obor, který nám umožňuje pomocí různých parametrů zjistit geologickou stavbu. A to aniž bychom museli něco kopat kladívkem," vysvětluje Jan Mrlina.

Laik, který by nově objevenou sopku u Mýtiny hledal, by ji podle vědců bez mapy jen těžko našel. Na rozdíl od Komorní a Železné hůrky totiž nevypadá jako kopeček v krajině, nýbrž jako kruhová propadlina.

"Sopka vznikla explozí horkého magmatu, které se při svém výstupu k zemskému povrchu dostalo do většího zdroje vody. Výbuch vytvořil kráter, jehož jsme si v terénu všimli my," vypráví geofyzik. Podle nalezených vzorků odhaduje stáří sopky na necelých 300 tisíc let. Její objev považují vědci za významný, neboť potvrzuje, že je seizmicky neklidné Chebsko nejaktivnější oblastí českého masivu.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.