Tato organizace dostala na každý ze svých pěti projektů o půl milionu korun méně. Na takzvané nízkoprahové pracoviště dokonce Drop In požadoval o jeden a půl milionu korun více než nakonec dostal.
"Omezení nízkoprahových center se projeví v tom, že drogově závislí se ve větším počtu objeví na ulicích. To bude mít samozřejmě spojitost s růstem počtu nakažených HIV nebo žloutenkou," varuje Jiří Richtr, ředitel sdružení Sananim.
I sedm projektů jeho organizace dostalo letos méně peněz. Za velký problém považujeRichtr i jakékoliv omezování prostředků na poléčebnou péči. "Klient, který by musel odejít z takového střediska dříve, se na devadesát procent vrátí ke svému předešlému stylu života. Investice do jeho léčení je tak úplně zbytečná," dodává Richtr.
Milan Pospíšil z mezirezortní komise se však naopak domnívá, že peněz z dotací je dostatek. "Finanční prostředky organizacím postačí," míní Pospíšil. "Proti loňskému roku jsou dotace dokonce vyšší, protože minulý rok částku určenou na projekty poslanci zkrátili o čtyřicet milionů korun, které dali na výstavbu dětských hřišť," dodal Pospíšil.
Komise dotovala tak jako obvykle i projekty ministerstev zdravotnictví, školství a zemědělství. Právě takový systém představitelé nestátních organizací kritizují. "Jsme již deset let v roli škemralů. Stále neexistuje systém, který by pokryl síť organizací, které se touto problematikou zabývají profesionálně a mají v této práci zkušenost," poznamenává Richtr.
Dodává, že komise nerozlišuje právě tyto organizace od komunit, které vznikají nově, a jejich práce je spíše dobročinná. "Nikdo o nich zatím nic neví, ani o lidech, kteří tam pracují. Může to docela dobře být černá díra, která zbytečně polyká peníze. Plošné rozdělování prostředků je prostě špatný způsob financování."
Milan Pospíšil z mezirezortní komise podotýká, že každý komisí posuzovaný projekt již má razítko příslušného okresního úřadu. Při závěrečném posuzování se k projektu vyjadřují dva oponenti. Jestli daná organizace peníze získá, nebo ne, záleží v tomto okamžiku především na obhájci projektu. "Nedáváme přednost nějakému regionu, ale obhájce může kvalitní prezentací projektu výsledek zásadně ovlivnit," řekl Pospíšil.
Z letošních jedenatřiceti pražských projektů získalo dotace na svou činnost sedmnáct z nich. V celé republice bylo včetně těch pražských úspěšných sto třicet sedm z dvou set čtrnácti.
