Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Na obranu přidáme do roku 2020, slíbil Stropnickému šéf financí

  18:20aktualizováno  18:20
Do roku 2020 vzrostou české výdaje na obranu na 1,4 procenta hrubého domácího produktu. Dohodli se na tom ministr obrany Martin Stropnický s šéfem financí Ivanem Pilným. Česká republika se mezi spojenci v NATO zavázala, že v roce 2020 dosáhne právě hranice 1,4 procenta a v roce 2024 pak hranice 2 procent. Nyní je to zhruba polovina.

Česká armáda. Ilustrační snímek | foto: Lubomír Světnička, natoaktual.cz

„Výdaje na obranu do roku 2020 vzrostou na 1,4 procenta HDP. Taková je dohoda s ministerstvem financí,“ uvedl po jednání ministr obrany Martin Stropnický.

Ministerstvo financí přitom ve svém původním návrhu střednědobých výdajů počítalo s daleko pomalejším růstem. V roce 2019 to mělo být 1,18 procenta a o rok později 1,16 procenta HDP.

379 miliard

Česká republika od svého vstupu do Aliance v roce 1999 držela dvouprocentní hranici až do roku 2005. Pak s ekonomickou krizí a škrty v rozpočtu šly výdaje na obranu strmě dolů.

Kdyby od roku 2004 do své bezpečnosti dál investovala stanovená dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), měla by dnes na obranné výdaje o 379 miliard korun více.

Takzvaný „kumulovaný politický bezpečnostní deficit“ nedávno spočítali experti z Centra bezpečnostních a vojenskostrategických studií brněnské Univerzity obrany.

Závratná částka je prakticky osminásobkem dnešního rozpočtu armády, ale jen zhruba polovinou zdrojů ministerstva práce a sociálních věcí.

Návrh rozpočtu pro příští rok, který začala vláda projednávat v červnu, počítá s navýšením rozpočtu ministerstva obrany na příští rok o 5,4 miliardy na 57,9 miliardy korun. Ministerstvo obrany ale požaduje ještě o 3,8 miliardy navíc.

V současné době Česká republika dává na svou obranu zhruba jedno procento HDP. Vládní koalice se přitom zavázala, že do roku 2020 zajistí, aby na obranu ČR dávala 1,4 procenta HDP a do roku 2024 dvě procenta. Taková je i dohoda v rámci zemí NATO.

Ačkoliv poslední dva roky obranný rozpočet roste pravidelně přibližně pět miliard korun ročně, podíl výdajů se kvůli růstu ekonomiky a HDP paradoxně propadl. Podle původních předpokladů Aliance byl loni český podíl 1,08 procenta HDP.

Revidovaná čísla, které NATO nedávno zveřejnilo, ale Česku přisuzují, že vynaložilo na obranu jen 0,97 procenta. A odhad pro letošek je pak 1,07 procenta. To řadí zemi na páté místo od konce před poslední Lucembursko, Belgii, Španělsko, Slovinsko a Maďarsko.

Šéf obrany Stropnický si podle svých slov „nedokáže představit, že by Česká republika svůj slib v roce 2020 nesplnila“. V tom jsou prý s ministerstvem financí za jedno.

Kromě USA dávají dvě procenta HDP na obranu jen čtyři další země – Británie, Estonsko, Polsko a Řecko. Dosažení této hranice letos předpokládá Rumunsko a například Litva a Lotyšsko příští rok.

Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jednotlivých letech

Výdaje na obranu zemí NATO v poměru k HDP v jedotlivých letech

Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a...

Poměr investic do modernizace techniky v zemích NATO v roce 2014 a předpokládané v roce 2017

Na spravedlivější sdílení nákladů na obranu tlačí především Spojené státy, které dosud hradí takřka 70 procent nákladů na kolektivní obranu Aliance. Členské státy NATO proto dohodly, že každá země vypracuje do letošního prosince svůj národní plán, ve kterém popíše, jak v následujících letech výdaje na obranu zvýší.

Ministerstvo obrany ale opakovaně čelí kritice, že vyšší rozpočet nedokáže vyčerpat kvůli tomu, že se nedaří dokončovat modernizační projekty na nákupy nové techniky.

Zvedneme výdaje na obranu, shodli se jednomyslně šéfové stran

Ministr obrany Stropnický ale kritiku odmítá s tím, že i v dalších zemí NATO obvykle trvá dokončení armádních zakázek i několik let. Naopak poukázal na nákup obrněných vozidel za více jak 9 miliard, který vláda schválila před týdnem, modernizaci dělostřeleckých houfnic za 1,27 miliardy korun či nákup protiletadlových raketových kompletů za miliardu.

Další velké nákupy ale podle Stropnického už před říjnovými volbami jeho resort do vlády předkládat nebude. Zaměří se na přípravu dalších zakázek jako nákup víceúčelových vrtulníků nebo pásových obrněných vozidel za 50 miliard.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký bombardér B-1B Lancer během nízkého průletu nad dráhou mošnovského...
Americké bombardéry se vrátí nad Česko. Prověří letecké návodčí

Do chystaného cvičení Ample Strike v České republice by se na přelomu srpna a září měly opět zapojit americké strategické bombardéry B-1 a B-52. Cvičení má...  celý článek

Švédské ozbrojené síly. Ilustrační snímek
Švédsko prověří obranu kvůli ruským výhrůžkám. Spustí "Auroru 17"

Švédsko v reakci na ruské výhrůžky kvůli sbližování s NATO připravuje největší vojenské cvičení za posledních dvacet let. Zapojí se do něj 19 tisíc švédských a...  celý článek

Nácvik na oslavy ruského Dne námořnictva v Něvské zátoce u Petrohradu
Na Baltu se formují ruské válečné lodě. Petrohrad oslaví Den námořnictva

Přes čtyřicet bojových lodí a ponorek, desítky letounů, tisíce diváků a ruský prezident Vladimir Putin. Tak bude vypadat Petrohrad a Něvská zátoka v Baltském...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.