"K hlavním důvodům patří, aby stát získal jednak větší kontrolu, celý proces měl jasnější pravidla a byl malinko průhlednější," vysvětluje smysl nové právní úpravy mluvčí ministerstva kultury Stanislav Brunclík.
Na oblast zatím dohlíží Akademie věd, která ale není součástí státní a veřejné správy. "Nemá proto přístup k informacím, není účastníkem řízení a nemůže nikoho postihovat za porušování zákona. Když chceme něco účinněji kontrolovat, musíme mít k tomu nástroje. Stávající zákon je neposkytoval," podotýká vedoucí odboru archeologie Národního památkového ústavu Martin Tomášek.
Novela počítá s přísnějším posuzováním při povolování archeologických výzkumů, nově bude možné i povolení odebrat. Každý výzkum také bude mít svůj "rodný list", kam se uvedou jeho vědecké cíle, rozpočet či technické požadavky. Tyto údaje by měly být veřejně dostupné.
Vznikne také registr zásahů, do kterého se bude ve čtyřicetidenním předstihu nahlašovat každý archeologický výzkum. "Je nutné nastavit nová pravidla takovým způsobem, aby současný vývoj nevedl ke škodám a úbytku kulturního dědictví," uvádí se v důvodové zprávě k novele zákona.
Podle ministerstva se také posílí postavení vlastníka, v jehož prostorách archeologický výzkum probíhá. Oproti současnému stavu by měl mít méně výdajů a starostí s papírováním.
Odbornost vypadla a není nahrazena, míní archeologický ústav
Archeologický ústav má ale k novele výhrady. "Archeologie je vědecká činnost a vyžaduje i odbornou garanci. To zatím vykonávala akademie. Vcelku byla shoda v tom, že o tuto pravomoc přijde a že to bude nahrazeno nějakým jiným mechanismem. Odbornost z toho ale úplně vypadla a není nahrazena ničím. V tom vidíme velkou slabinu," tvrdí zástupce ředitele ústavu Jan Frolík.
Postup ministerstva ale nevnímá jako vyjádření nespokojenosti s dosavadní činností archeologického ústavu. "Je jasné, že stát chce mít tuto pravomoc pod orgány, které si sám zřizuje. Proto si to všechno stáhne pod ministerstvo a Národní památkový ústav," říká Frolík.
Ministerstvo bude mít k ruce archeologickou radu, která resortu zejména poskytne podklady pro udělování a odnímání oprávnění k archeologickým výzkumům. Podle Frolíka je ale její postavení zatím v novele zákona vymezeno velmi vágně. "Nevyplývá z toho, jaké bude mít pravomoci ani nakolik budou její usnesení závazná. To by bylo potřeba doladit," míní.
Novela památkového zákona je momentálně v připomínkovém řízení, vláda by ji měla podle Brunclíka schvalovat v průběhu listopadu.
