Zákon nutí soudy, aby o jednom novorozenci rozhodovaly třeba pětkrát: u kojence, kterého se matka zřekne už v porodnici, musí soud vydat předběžné opatření a nařídit ústavní výchovu. Pak musí posoudit zájem biologických rodičů. Zrušit ústavní výchovu a rozhodnout o osvojení.
"Soudu trvá třeba také půl roku, než potvrdí, že se o dítě biologičtí rodiče dva měsíce nezajímali," říká sociální pracovnice Martina Vavřincová z Kojeneckého ústavu v Praze-Krči. "Celá procedura tak uvrhává děti na dlouhé měsíce do ústavů."
Matka nesouhlasila s adopcí dítěte, o které se nestarala
Takovým případem je třeba dnes už osmnáctiměsíční Kristýnka z Prahy. Už když se její devatenáctiletá matka dozvěděla, že čeká dítě, nebyla si jistá, zda se skutečně chce stát matkou.
Z porodnice si sice dvouapůlkilogramovou holčičku odnesla domů, ale za tři týdny se rozhodla definitivně: to dítě nikdy neměla mít.
O drobnou holčičku se starala tak špatně, že sociální pracovnice navrhla dítě odebrat a umístit do kojeneckého ústavu.
Matka sice o dítě nestála, ale souhlas s adopcí podepsat nepřišla. Kristýnka tak čekala v ústavu půl roku, což je zákonná lhůta, během které nesmí být dítě (které už jednou žilo s vlastními rodiči) nabídnuto k adopci.
Případ se dostal k soudu
Teprve po půlročním nezájmu matky se mohli pracovníci ústavu obrátit na příslušné oddělení péče o děti, které podává návrh soudu, jenž musí stvrdit, že se rodiče skutečně o dítě nezajímají.
Soud byl nejprve pro nemoc odročen. Podruhé proběhl, ale rozsudek přišel až za měsíc. A za další měsíc byl pravomocný. Kojenecký ústav tak mohl Kristýnku nabídnout k adopci v jejích téměř jedenácti měsících.
Zdravotní sestry rodiče nenahradí
Tento příběh - zprostředkovaný sociální pracovnicí, která nemohla sdělit pravé jméno holčičky - rozhodně není výjimečný.
"Z původně celkem krátkého pobytu dítěte u nás - v roce 1997 to bylo v případě nezájmu biologických rodičů v průměru 261,5 dne - se stal pobyt dlouhodobý. Loni to bylo už 655,1 dne," uvedl před časem ředitel Dětského domova pro děti do tří let v Aši Miroslav Rákos.
"Takové prodlevy mají jednoznačně velmi špatný dopad na duševní a citový vývoj malého dítěte."
První měsíce jsou pro dítě klíčové, shodují se lékaři
Dětští lékaři se ostatně shodují, že první měsíce jsou klíčové pro navázání kontaktu mezi dítětem a rodiči.
"Prodlevy s umístěním dítěte do nové rodiny nás trápí. Dříve šly děti, o které neměli biologičtí rodiče zájem, k adopci rovnou z porodnice. Dnes musí do kojeneckého ústavu. I když jsou tam výborné sestry, nemohou nahradit rodinnou péči. Zvláště v tomto citlivém období, které se zapisuje do vývoje dítěte," míní lékařka nedonošeneckého oddělení pražské Thomayerovy nemocnice v Krči Anna Mydlilová.
Rodiče musí nezájem předvést u soudu
Děti dnes musí z porodnice do kojeneckého ústavu proto, že zákon dal biologickým rodičům, kteří o své novorozeně nestojí, ještě šestitýdenní lhůtu na rozmyšlenou.
"Je to zcela nelogické. Biologičtí rodiče měli na své rozhodnutí celé těhotenství. Proč tedy tento šestitýdenní bonus? Z dosavadní praxe můžeme doložit, že žádná matka, která již před porodem prohlásila, že dá dítě k osvojení, tento svůj souhlas neodvolala," tvrdí ředitel Rákos.
Po šesti týdnech by měli rodiče přijít do ústavu podepsat souhlas s tím, že dítě půjde k adopci. "Po této lhůtě je ale v některých případech těžké matku vypátrat. Jsou případy, kdy matky - zpravidla prostitutky či narkomanky - z nemocnice utečou," podotýká teplická sociální pracovnice Blanka Trsková.
Když souhlas k adopci není, musí ústav počkat ještě dva týdny. Pak vyprší dvouměsíční nezájem, což je lhůta pro ty děti, které nikdy nebyly v rodině - z porodnice šly rovnou do ústavu.
Poslanci připravují novelu
Nezájem musí přezkoumat soud: ten nařídí jednání, ke kterému je ovšem znovu nutné pozvat i biologické rodiče.
"Nevidím důvod, proč by u toho měli být. Pokud se k soudu nedostaví, snad to dostatečně vyjadřuje, že jejich nezájem je opravdový. Pak přece není nutné, aby je sedmnáctkrát někde honili, aby k soudu přišli," říká Petr Sagher z Dětského domova Hlinky.
Teprve když soud vynese rozsudek - a to trvá i půl roku - a tento rozsudek nabude právní moci, může se začít dítěti shánět nová rodina.
"Víme, že se doba, po kterou je dítě v ústavu, prodloužila. Jenže to není vina zákona, ale spíš pomalých soudů... Zatím novelu zákona nepřipravujeme," uvedla poslankyně za ODS Lucie Talmanová, která je spoluautorkou novely matričního zákona. Právě od této normy, kterou před týdnem schválila vláda a kterou se budou zabývat poslanci, si odborníci slibují zrychlení adopce odložených dětí.
