Marcela Czinová má štěstí. Život v ostravském romském ghettu se jí nelíbí a teď má naději, že se brzy odstěhuje. Obývá totiž obecní dům, který je ve špatném technickém stavu, a radnice jí bude muset dát náhradní byt. Žena se nemůže dočkat chvíle, kdy bude moci z domu odejít i se svým druhem a osmi dětmi ve věku od dvou do třinácti let.
"Byt máme sice pěkný, prostorný, platíme i se zálohami na vodu a další energie 10 500 korun a nic nedlužíme, ale prostředí je tu otřesné. Sklep je zatopený, do vany se tlačí zapáchající voda a v okolí je takový nepořádek, že nepouštím děti ven, aby nechytly nějakou infekci," líčí žena z ulice, kde se opakovaně objevuje žloutenka typu A (více čtěte zde).
Zatím poslední epidemie, která vypukla v zadní části Přívozu letos v létě a skončila teprve minulý měsíc, její rodinu nezasáhla. Nemoci se ale bojí. Stejně jako sousedé, kteří v obecním domě obývají tréninkové byty Armády spásy.
Radnice hledá pro nájemníky náhradní byty
Rodiny z obecního domu v ulici Přednádraží číslo 9 mají skutečně naději, že se přestěhují. Radnice už pro ně hledá náhradní byty.
"Ve čtvrtek jednali radní o přidělení šestnácti volných bytů zájemcům, kteří byli ochotni zaplatit dluhy. Nakonec ale doporučili zastupitelům schválit přidělení jen deseti bytů, dalších šest v Palackého ulici ponechali jako rezervu pro obyvatele domu z ulice Přednádraží," říká mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková.
Dalších asi osmdesát rodin obývá nájemní byty, které patří firmě Domy Přednádraží. Tři z deseti domů už jsou prázdné, zbylé v zoufalém stavu. I jejich sklepy a blízké odpadní jímky zaplavuje spodní voda kvůli nefunkční kanalizaci. Ale k opravě potrubí se nikdo nemá a odborníci z hygieny či stavební policie nejspíš měli domy už dávno prohlásit za nezpůsobilé k užívání.
"To si ale nikdo netroufá, protože tam žije 370 Romů, z toho 190 dětí. A všichni mají jen krátkodobé nájemní smlouvy, takže náhradní bydlení jim nikdo hledat nemusí," říká vlastník domů Oldřich Roztočil. Jenže právě kvůli vyhroceným problémům vyvolaným nefunkční kanalizací teď sám uvažuje o vystěhování lidí a uzavření domů.
"Kdyby všichni ti lidé skončili před Vánoci na ulici, byla by to katastrofa," děsí se toho romský aktivista Kumar Wishvanathan.
Někteří lidé vyčítají Roztočilovi, že od nájemníků vybírá vysoké nájmy, ale domy přitom nechává pustnout.
Majitel domů kanalizaci nevlastní, opravit ji musí někdo jiný
Wishvanathan, který situaci v lokalitě Přednádraží sleduje už delší dobu, to vidí jinak. "Je v těžké situaci. Chtěl opravit stupačky i rozvody vody, ale bez fungující kanalizace to nemá cenu. Potrubí není jeho a není jasné, komu patří. Podstatné ale je, kdo zaplatí opravu nebo projekt a výstavbu nové přípojky," říká romský aktivista. "Problém se navíc týká velkého počtu lidí i organizací, které se nedokážou domluvit," dodává.
Oldřich Roztočil se netají tím, že domy v Ostravě-Přívoze koupil od jiné firmy loni v červnu kvůli byznysu. Původně je chtěl hned prodat. Jenže záhy pochopil, že to tak snadno nepůjde, narazil na řadu problémů.
"Zjistil jsem, že mnozí lidé nemají nájemní smlouvy. Do sklepů jsem se nedostal, protože je úplně nebo zčásti zaplavila voda," líčí podnikatel, který změnil plány.
Původně chtěl prý provozovat sociální byty, doufal ve spolupráci s městem. Začal tedy vše dávat do pořádku. Uzavíral smlouvy s nájemníky i dodavateli energií včetně Ostravských vodáren a kanalizací. A také brzy zástupce vodáren i města upozornil, že voda z domů neodtéká.
"Je to už rok, co jsem žádal nápravu, ale nestalo se nic. Naopak teď se mnou magistrát vede správní řízení pro údajně nedovolené vypouštění odpadních vod z bytových domů. Jsem z celé situace nešťastný. Vede k tomu, že nájemníci přestávají platit, od začátku roku mi už dluží 800 tisíc korun, a já se tak sám dostávám do finančních potíží," vysvětluje podnikatel.
"Vodárny tvrdí, že mají s Roztočilem smlouvu jen na dodávku vody, vycházíme z toho, co je ve spisu," uvedl šéf odboru životního prostředí Pavel Valerián. Jenže Roztočil dodal už před týdnem městu kopii smlouvy s firmou OVAK, z níž vyplývá, že se týká i odvádění odpadních vod.
K "nalezené" kanalizaci se dlouho nikdo nehlásil
"Nejde tu o mě, já za to neplatím, ale OVAK si několik let mylně účtoval stočné. Něčí chybou se na jeho mapu dostala i cizí kanalizace. Na to se přišlo, až když chtěli odborníci dělat průzkum na pozemku Ostravských opraven a strojíren. Firma to nedovolila a pak se přihlásila jako vlastník," líčí Roztočil.
Informace o nálezu kanalizace visela na úřední desce půl roku, jelikož se přihlásil jen jeden vlastník, město nezjišťovalo, zda mu potrubí skutečně patří. Další problém ale nastal, když firma zjistila, že má zaplatit opravu. Odmítla to.
"S firmou teď vedeme správní řízení. Pokud zjistíme, že je vlastníkem, rozhodneme o tom, že musí kanalizaci opravit. Když to v termínu neudělá, rozhodne soud. Pokud se ukáže, že vlastníkem není, řízení zastavíme a kanalizace se ujme město," říká Valerián.
