Během loňského roku přijala operační a informační střediska Hasičského záchranného sboru ČR (HZS) celkem 5 870 067 tísňových hovorů. Je to o 243 tisíc hlášení více než v roce 2005.
Drtivá většina volání mířila na jednotné evropské číslo tísňového volání 112 - operátoři zaznamenali přes pět milionů hlášení. Na tradiční hasičskou linku 150 volalo "jen" něco přes 800 tisíc lidí.
Skoro tři čtvrtiny těchto hovorů však bylo stejně přijato operátory linky 112, protože číslo 150 je už téměř po celém území přesměrováno právě na evropské číslo.
Skutečných hlášení na "stopadesátku" tak bylo jen 240 tisíc. Ukazuje se tak, že jsou lidé o existenci tísňového čísla 112 dobře informováni.
Nejčastěji lidé volali v Ústeckém kraji (727 tisíc), naopak nejméně hlášení zaznamenali v kraji Vysočina (161 tisíc).
Velkým problémem je zneužití linky
Skutečných zásahů však je o poznání méně. Na každý výjezd zásahové jednotky totiž připadá 46 volání. Zbývajících 45 volání tak jde na vrub zlomyslným voláním, opakovaným voláním, případně omylům.
Právě zlomyslná volání přidělávají hasičům nejvíce starostí. Úmyslné zneužití linky totiž tvoří až 80 procent ze všech volání na tísňové číslo.
Planým poplachem se zbytečně plýtvají peníze, ale zasahující tým může kvůli zbytečnému výjezdu chybět tam, kde je opravdu potřeba.
Zbytečných výjezdů bylo minulý rok rovných šest stovek. Ostatní plané poplachy naštěstí rozpoznají už sami operátoři na centrále. I tak ale působí falešná volání hasičům potíže.
"Je třeba si uvědomit, že při volání na tísňovou linku 112 není nikdo anonymní. Moderní technologie linky 112 umožňuje nejen zjistit přesně místo, odkud dotyčný volá, ale i jeho číslo," zdůrazňuje Luděk Prudil, ředitel odboru operačního řízení generálního ředitelství HZS. "Volajícího lze identifikovat dokonce i v případě, že volal z mobilního telefonu bez SIM karty," dodává.
Hříšníkovi pak hrozí pokuta až sto tisíc korun. V některých případech lze zlomyslné volání klasifikovat i jako trestný čin šíření poplašné zprávy, za které pak hrozí pachateli trestní stíhání.
Stodvanáctka může pomoci i volajícímu
O zavedení jednotného evropského čísla tísňového volání 112 rozhodla už v roce 1991 Rada Evropských společenství. V Česku počátky linky sahají do roku 1996. Od ledna 2003 pak číslo funguje po celém území republiky a linku obsluhuje celkem čtrnáct krajských call center.
Výhodou technologie je propojení základních složek integrovaného záchranného systému - hasičů, policie a záchranné služby. Rychlé vyhodnocení situace tak vede k okamžité reakci.
Na 112 se lze dovolat i z mobilu bez SIM karty a bez kreditu pokud je v místě signál alespoň jednoho operátora.
Telefonní centra jsou navíc v rámci republiky navzájem propojena, takže v případě přetížení mohou být volání automaticky přesměrována. Každý tak má záruku, že se vždy dovolá.
Operátoři mohou také na základě volání identifikovat adresu volajícího z pevné sítě či polohu jeho mobilního telefonu. Už v několika případech tak byl zachráněn život člověku, který byl právě tímto způsobem včas nalezen a ošetřen.
Na počátku roku tísňové linky důkladně prověřil orkán Kyrill. Pracovníci HZS ČR přijali během dvou dnů téměř 49 tisíc volání, přesto nedošlo k žádným komplikacím.
"Ukázalo se, že call centra linky 112 měla navzdory enormnímu zatížení ještě rezervy a linka 112 by tak byla schopna zvládnout i větší přírodní katastrofu než byl orkán Kyrill," říká Petr Kropáček, tiskový mluvčí generální ředitelství HZS.
