Obézní je desetina prvňáčků. Tloustnout začínají na konci věku batolete

Každé čtvrté dítě v České republice má nadváhu, každé sedmé je obézní a vysokým stupněm obezity trpí čtyři děti ze sta. Vyplývá to ze zprávy iniciativy Vím, co jím a piju. Výskyt obezity se liší v jednotlivých věkových skupinách, strmě stoupá zejména na konci batolecího věku. Do školy pak nastupuje čtvrtina dětí s nadváhou a desetina s obezitou.

Během základní školy děti dále přibírají a z deváté třídy pak vychází obézních čtrnáct procent teenagerů. Podle odborníků z iniciativy Vím, co jím a piju (VCJ) však nelze podceňovat ani výskyt poruch příjmu potravy.

Vím, co jím a piju

Program „Vím, co jím a piju“ umožňuje nakupujícím lepší orientaci v nabídce potravin. Vznikl na základě výzvy Světové zdravotnické organizace a Organizace OSN pro výživu a zemědělství. Právě tyto organizace upozornily na vybrané živiny, jejichž nadměrná konzumace výrazně zvyšuje riziko vzniku civilizačních chorob. Hlavním cílem je motivovat veřejnost k aktivní péči o zdraví a podporovat ji ve výběru potravin, které vyhovují parametrům zdravé výživy. Prostředkem je logo Vím, co jím (Choices Trade Mark), které je uváděno na balení těch potravin, jež ve složení splňují definovaná nutriční kritéria.

Logo, vím co jím

„Uvádí se, že pět procent adolescentů má podváhu. Na děti a dospívající má obrovský vliv reklama, zejména v negativním slova smyslu. Reklamy na potraviny pro děti bývají především zaměřeny na sladkosti, sladké nápoje, výjimečně na mléčné výrobky, často však přeslazené. K tomu přistupuje dnes již tradiční diktát módy - jen ten, kde je štíhlý, je krásný, zdravý, úspěšný,“ vysvětlila na středeční tiskové konferenci garantka VCJ Karolína Hlavatá.

Příčiny dětské obezity podle ní tkví v tom, že děti mají přebytek energie, nevyvážený jídelníček a nízký energetický výdej.

Největšími problémy ve výživě školáků jsou nepravidelný jídelní režim, nedostatečný pitný režim, vynechávání některých skupin potravin, experimentování s dietami a přejídání.

„Pokud je kvalita stravy nedostatečná, tak dítě ani nemusí vůbec naplnit potenciál, kterého by jinak dosáhlo, pokud by bylo správně živené. Příkladem jsou děti striktních veganů, kteří opravdu dětem nedávají dostatek kvalitních bílkovin, zatěžují je třeba vysokým podílem vlákniny. Tyto děti pak mohou být vzrůstově menší. Pokud by byly extrémy ve výživě opravdu extrémní, může dojít i k trvalému poškození dítěte. Jsou to krajní případy, ale i o těch je potřeba vědět,“ říká Hlavatá.

„Význam toho, co dítě jí, je opravdu obrovský,“ podotýká s tím, že budoucí život výrazně předurčuje již strava matky v těhotenství a výživa dítěte v raném dětství. Varuje, že málokteré dítě z obezity vyroste. Naopak - z obézního dítěte se stává obézní dospělý.

Připouští, že význam mají i genetické vlivy. Dětí se zejména sklon k pohybu a chuťové preference. „Někdo je od narození takový, že kam ho posadíte, tam ho najdete. Někdo je jako šídlo. Někdo má rád sladké, někdo je spíše na slané,“ říká.

Učte dítě jíst u stolu a pomáhat v kuchyni, radí Hlavatá

A jak dítě naučit správně jíst? Podle Hlavaté to není jednoduchý úkol. Naprostým základem je však vzor rodiny. Pokud se rodiče s dítětem od malička stravují pravidelně, nutričně vyváženě a společně sportují či jinak aktivně tráví čas, dítě jejich vzor přirozeně bude napodobovat. „Dítě je v

časném dětství opička, učí se nápodobou. Jak jí, jaký je životní rytmus celé rodiny, samozřejmě nasává,“ říká Hlavatá.

Děti by měly mít představu o tom, které potraviny jsou méně vhodné a proč, popřípadě si umět vybrat vhodnější variantu.

„Když třeba půjdou se třídou do fastfoodu, nemusí hned skočit po hranolkách a dvojitém hamburgeru, ale mohou si dát nějaký twister, salát a místo koly vodu. Tak nebudou vypadat sociálně vedle, ale zvolí tu méně škodlivou variantu,“ říká Hlavatá.

Důležité je podle ní také osvojení základů vaření a základů technologie potravin. Rodiče by měli nechat dítě pomáhat při vaření, svěřit mu drobné úkony přiměřené jeho věku, chodit s ním nakupovat, nechat dítě částečně rozhodovat o skladbě spotřebního rodinného koše, vést ho ke kultuře stolování. Velkou úlohu sehrává společné stolování, jedení u stolu, v příjemném prostředí.

„Je to nejen významný socializační prvek, ale i způsob, jak kontrolovat, zda dítě vše sní, popřípadě, které potraviny odmítá a samozřejmě způsob, jak je nenásilně vést ke správné výživě,“ říká Hlavatá.

A co dělat, pokud už dítě obézní je? Striktní diety či odtučňovací tábory podle odborníků nejsou příliš účinné. Základem je opět změna režimu celé rodiny.

Experti budou pracovat s dětmi i kuchaři

Dětská obezita je podle Hlavaté velmi často podceňovaná. „Ono to může být do určité míry roztomilé: dítě s faldíčky, naducaná holčička v růžových šatičkách. Musíme si uvědomit, že dětská obezita je spojena s celou řadou komplikací. Je to pak, jak kdybyste četli lékařské správy svých prarodičů: vysoký tlak, vysoký cholesterol, počínající známky cukrovky,“ varuje expertka.

Školáci a fastfoody

Vědci kanadské Western University zkoumali, jak školáci nakupují jídlo v prodejnách s rychlým občerstvením cestou do školy a ze školy. Sledována byla věková skupina ve věku 9 až 13 let z 25 škol. Informace byly získávány z dotazníků v kombinaci s časem stráveným v blízkém okolí prodejny rychlého občerstvení zjišťovaným pomocí GPS.

Výsledky byly vyhodnocovány mimo jiné v závislosti i na způsobu dopravy. Ukázalo se, že doprava autem vedla k vyšší frekvenci nákupů potravin v prodejnách s rychlým občerstvením. Rodiče tak významně ovlivňují stravování svých dětí. Méně potravin bylo konzumováno při aktivním transportu (pěšky nebo na kole). Nejméně potravin bylo konzumováno při cestě do školy a ze školy autobusem. Více nákupů bylo uskutečněno cestou ze školy. Děvčata nakupovala potraviny častěji než chlapci. Rozmístění prodejen s rychlým občerstvením v blízkosti škol zvyšuje příležitost k nákupům.

Obézní děti navíc trpí i po psychické stránce. Mohou mít narušené sebevědomí a častěji se u nich objevují deprese.

Správnou výživu a pohyb žáků bude podporovat nový projekt Fandíme zdraví, které pořádá iniciativa VCJ spolu s Ministerstvem zdravotnictví a pražským magistrátem.

Program nabízí pomocnou ruku vedení škol, zřizovatelům, pedagogům, ale také kuchařkám a vedoucím školních jídelen, tedy těm, kteří mají zdraví dětí ve svých rukou.

Cílem je motivovat a začlenit do výuky nové materiály, realizovat semináře pro pedagogy, žáky i kuchaře a kuchařky. Pilotní program byl spuštěn vybraným školám z Prahy, Středočeského a Jihočeského kraje. „Naším cílem není mentorovat a kritizovat, ale inspirovat, pomáhat a radit. Myslíme, že i malými intervencemi na školách lze výrazně snížit rizika, zlepšit stravovací návyky a cítit se celkově lépe,“ říká ředitelka iniciativy VCJ Lucie Gonzálezová.