Myslivec zastřelil 7. prosince 2009 na okraji Jihlavy vlčáka Baxe, který měl za sebou dvě kynologické zkoušky. K Antonínovu Dolu ho jeho pán Martin Hanáček i další členové rodiny chodili často venčit.
Případ začal řešit jako poškozování cizí věci jihlavský soud. Kauza ale ještě není u konce, soudkyně si chce nechat předvolat znalce. Hlavní líčení v případu bude pokračovat v polovině října.
Expert by měl určit, kam mířila první rána z myslivcovy zbraně, zda vlčáka trefila do hlavy, nebo do boku. Ve sporu to bude klíčové zjištění. Ve hře je myslivcův zbrojní průkaz i peníze. Odškodnění by mohlo podle posudku být přes 132 tisíc korun.
Psa jsem se zalekl, tvrdí myslivec
Myslivec podle výpovědí střílel už za setmění, viditelnost byla tak do 20 metrů. Obžalovaný František Med tvrdí, že se volně pobíhajícího vlčáka zalekl.
"Najednou můj lovecký pes zaregistroval pohyb, cukl sebou a schoval se za mne. Zleva se blížil velký pes. Vzhledem k vzdálenosti psa od nás jsem neměl mnoho času na rozmyšlení, odjistil jsem pušku a vystřelil. Střílel jsem proto, že jsem se cítil ohrožen," hájí se myslivec. Z jeho kulovnice vyšly celkem tři rány. Bax neměl šanci na přežití. Aby se netrápil, vypálil střelec třetí ránu z milosti.
Vlčáka Baxe a ještě jednoho menšího psa, křížence, venčila osudného dne Ivana Hanáčková, matka Martina Hanáčka. Myslivec namítá, že psa neměla pod kontrolou. Ani ho prý nevolala. "V lese bylo ticho, neslyšel jsem nic. Ani volání na psy, ani pískání," poznamenal Med.
Třiašedesátiletý muž je nyní v důchodu. Myslivcem je zhruba 40 let. Pes podle něj běžel po lese bez náhubku a nebyl na vodítku. "V minulosti mě psi pokousali," dodal Med. Stalo se to zhruba před 30 lety.
Rodina Hanáčkova tvrdí, že se myslivec neměl u Baxe čeho obávat a že se střelec unáhlil. To, že by si ho pes zřejmě nevšímal, potvrdil i Miroslav Fiantok z jihlavského kynologického klubu. "Nestávalo se, že by Bax na někoho útočil. Nebyl cvičený jako útočník. Myslivce by jednoznačně nenapadl. Nevšímal by si ho, nebo by ho maximálně vyštěkal," řekl.
Bax možná hledal pána
"Psi mají takový zvyk. Když nevidí nějaký čas svého pána, snaží se ho hledat. Je možné, že Bax zrovna chtěl na okraji lesa najít psovoda, pána (Martin Hanáček byl tou dobou jako voják z povolání na misi v Afghánistánu - pozn. red.). Bax vběhl do lesa. Podíval se, zjistil, že to pán není, a chystal se běžet zpět. Proto možná ta první rána do boku," uvedl u soudu Fiantok.
Ivana Hanáčková, která byla s Baxem na jeho poslední procházce, netušila, že se v lese střílí. Natož po jejím psovi. "Myslela jsem si, že je to petarda, což děti dělávají. I když vyšly další rány, nemyslela jsem, že pes bude mrtvý," uvedla žena. V Antonínově Dole vyrůstala a denně tam chodili na procházky do lesa. Nikdy tam prý žádného myslivce nespatřila.
Střelba v lese podle Hanáčkové není žádná legrace. Ránu mohl schytat i někdo jiný než Bax. "Myslivec mi ani nedal šanci, abych si Baxe zavolala k noze," řekla Ivana Hanáčková.
Majitel Baxe, Martin Hanáček, dnes už cvičí nového psa Ronyho. "Uvidíme, jak soud dopadne," poznamenal. Se psem chodí ven stále. Prý není důvod mít ho v lese či na poli stále na vodítku u nohy. To se pes nevyběhá, což vlčáci pro svou pohodu potřebují. "Pes má být v dosahu majitele a musí být ovladatelný. Jestli poslouchá, není nutné mít ho na vodítku," poznamenal Hanáček. Dodává, že na pejskaře se každý samozřejmě může dívat jinak.
