Nakažená prasata u Dolní Dobrouče se myslivci snažili vystřílet. Přesto je možné, že nevyhubili všechny infikované kusy.
Konzumace nakaženého masa může vyvolat trichinelózu. Veterináři ji v Čechách zaznamenali poprvé po pěti letech. Nejprve u divočáka, kterého v listopadu zastřelil myslivec Lubomír Bárta.
Nebezpečí ze svalovceOnemocnění zvané trichinelóza postihuje zpravidla divoká prasata, medvědy a koně, osly, nutrie, psy, u nás v minulosti i prasata domácí. Způsobuje ji parazit svalovec, který se zapouzdří ve žvýkacích svalech, jazyku, bránici nebo v jiných svalech a čeká, až maso pozře nějaký masožravec, popřípadě člověk, aby se pak mohl v jeho těle vyvíjet. Pro člověka je nebezpečné pouze maso dostatečně tepelně neopracované nebo nedostatečně zmrazené. Nemoc může způsobit horečku, třes a křeč dýchacích svalů a případně končí smrtí. Ve všech případech jsou silné až masivní infekce u lidí provázeny až nesnesitelnými bolestmi kosterní svaloviny. V posledních 150 letech bylo na našem území zjištěno 19 epidemií, trichinelózou onemocnělo 1 000 lidí a 50 z nich zemřelo. |
"To jsem si říkal, že je to velká náhoda. Pak jsem v polovině ledna střelil bachyňku ze stejné tlupy a brzy jsme věděli, že je zle. Proto jsem o pět dní později odstřelil i dalšího kňourka, posledního člena tlupy," řekl Bárta.
Další zasažené kusy už on ani jeho kolegové neobjevili. Proto myslivci soudí, že jsou nositelé nebezpečných larev vyhubeni. Živá prasata je mezi sebou nepřenesou. Nakazí se pouze když některý kus uhyne a ostatní ho sežerou. Mohou se také infikovat chcíplou liškou, kočkou nebo dalším zvířetem.
To ale neznamená, že třeba návštěvník restaurace, hodů, plesů nebo při hostině u známých, je úplně v bezpečí. Ze statistik ministerstva zemědělství vyplývá, že za šest let nebylo na trichinely vyšetřeno více než 214 000 kusů ulovených divokých prasat.
"Velkým nebezpečím je, když pytláci kus upytlačí a nabídnou ho někde v restauracích," řekl předseda dobroučských myslivců Jaroslav Chotěnovský.
V současné době tak dochází k paradoxní situaci: Když myslivec uvidí na jídelním lístku v restauraci zvěřinu, vyhne se jí obloukem. "Kvalitní tepelná úprava masa volně žijící zvěře je nezbytná. Nikdy bych si v restauraci divočinu nedal," řekl předseda okresního mysliveckého spolku Ústí nad Orlicí Vlastimil Mrkvička.
Restaurace však pochybnosti odmítají. "Zmrazenou vakuovanou zvěřinu bereme od pardubické prodejny Šmidrkal nebo z Makra. Netroufala bych si ji vzít nikde jinde a nevím o tom, že by v některé z dalších restaurací chtěl někdo riskovat nákup masa od pytláků," řekla vedoucí Myslivecké restaurace v Pardubicích Helena Ducháčková.
Maso divokých prasat je třeba dlouho a důkladně propékat. Staré myslivecké kuchařky ho doporučují tepelně upravovat alespoň tři hodiny.
