"Žádný úraz nebo smrt nechci zlehčovat, ale v celé republice lovci použijí zbraň v několika tisícovkách případů denně. Na tento počet je těch tragických událostí opravdu málo," řekl Jaroslav Kostečka z Českomoravské myslivecké jednoty v souvislosti s posledním podobným případem, při kterém v neděli zemřel předseda mysliveckého spolku na Luhačovicku. (viz PODROBNOSTI)
"Je to ozbrojování primitivních jedinců a primitivní způsob vybíjení agresivity," myslí si psycholog Slavomil Hubálek. Stát by podle něho měl udělat vše pro snížení počtu zbraní mezi lidmi. "Nic s tím dělat nebudeme," odpověděl včera Hugo Roldan z ministerstva zemědělství, do jehož působnosti myslivci patří.
Myslivci se hájí například tím, že tragických událostí na honech je daleko méně než dopravních nehod, při kterých také umírají lidé. Svou činnost srovnávají i s některými méně bezpečnými sporty.
"Je to jako když řidič osobního auta v zatáčce srazí motocyklistu a ten nehodu nepřežije. Podobným způsobem na silnici zahynou tisíce lidí a nikdo se nad tím zase tolik nepozastavuje," přemýšlí předseda zlínského mysliveckého svazu František Libosvár. Zastřelení svého kolegy u Luhačovic pokládá za tragédii. Pravidla honů prý není třeba nijak měnit ani kvůli takové události.
"Střelba na živý cíl je vysoce adrenalinová záležitost. Kdo ji neprovozuje často, může se dostat až do stavu, který lze přirovnat k hranici infarktu. Pak je možné, že střelec může situaci špatně vyhodnotit," říká předseda mysliveckého spolku v Ústí nad Orlicí Miloslav Zvára, a popisuje tak i své pocity při lovu.
Psycholog Slavomil Hubálek, který pro soudy často zpracovává posudky na pachatele násilných trestných činů, s myslivci nesouhlasí. "Je to jeden z nejhroznějších způsobů nakládání s lidskou agresivitou. Sami dokazují, jak jsou nebezpeční," vysvětluje.
Myslivců je v České republice přibližně sto tisíc. Ročně uloví přes milion zvířat. Podle nedávno schváleného zákona, který prosadila skupina sedmnácti poslanců ČSSD, ODS, KDU-ČSL a KSČM, mohou za účelem lovu vstupovat i na soukromé pozemky.
Myslivci však odmítají, že jsou svému okolí nebezpečnější než kterýkoliv jiný ozbrojený člověk. Na internetových stránkách Českomoravské myslivecké jednoty vysvětlují vyznavači lovu bezpečnostní rizika v článku s názvem Diktát města.
"Odkud pramení odmítání smrti a stáří a obdiv k věčnému mládí a s tím souvisící odpor až nenávist k lovu, myslivosti a myslivcům? Nejde o sběr lučních květů do košíčku, ale o zabíjení střelnou zbraní, což nese svá rizika, která městem a panelákovou filozofií vychovaný člověk nemůže přijmout a pochopit. Venkov, pokud ještě existuje, je nucen svá práva hájit," uvádí autorka článku.
Ministerstvo zemědělství, do jehož působnosti myslivci patří, žádná přísnější nebo nová pravidla nepřipravuje. "Ty předpisy jsou dostatečně přísné, aby prověřily, zda je člověk schopen používat zbraně," odpověděl Hugo Roldan z ministerstva.
Myslivecká jednota by podle Jaroslava Kostečky chtěla prosadit alespoň pravidelné zkušební střelby. "Na hony chodí i mnoho starších lidí, kteří třeba hodně let vůbec nestříleli," přiznává. Jiná opatření Kostečka nepokládá za nutná. "Těch tragických případů je moc. Myslivci to zřejmě nechápou. Jsou nebezpeční sami sobě," upozorňuje Hubálek.
|
Petr Koháček: Všichni nimrodi by měli jít povinně na psychotesty I na myslivce a nimrody se vztahuje zákon o zbraních a střelivu. I lovci musí - chtějí-li vlastnit kulovnici či brokovnici - projít přísnými zkouškami. A přesto se při honech na zvěř vzájemně střílejí. Rozvášnění a nedočkaví lovčí navíc palbou nezřídka ohrožují i houbaře či turisty, jež si pletou tu s liškou, jindy zase s kňourem. Místopředseda výboru pro obranu a bezpečnost Petr Koháček (ODS), jenž byl zpravodajem Poslanecké sněmovny k vládnímu návrhu zákona o zbraních, soudí, že vinna není děravá legislativa, ale lidé, kteří ji porušují. Na honech se často i dost pije. Lze vůbec zamezit tomu, aby se posilněným lovcům nedostala do rukou zbraň? Policie ještě před zahájením lovu často nimrody kontroluje, zda nepožili alkohol. Ale je to stejné jako s řidiči, kteří řídí, ačkoliv mají vypito. Není možné, aby policisté hlídali lovce po celou dobu honu. Proč tedy zákon o zbraních nimrodům neukládá, aby například i kvůli užívání alkoholu absolvovali při žádostech o zbrojní průkazy povinná psychologická vyšetření, která by prokázala jejich spolehlivost i vůli odolat návykovým látkám? Považoval bych to za diskriminaci určité skupiny lidí. Umím si ale představit, že například každý, kdo usiluje o lovecký lístek, by takový přezkum absolvovat musel. To by mohlo být účinnou překážkou smrtelným tragédiím na honech. A nediskriminuje snad zemědělce zákon o myslivosti, který nimrodům umožňuje, aby se na polích či v lesích proháněli ozbrojení lovci bez ohledu na mínění vlastníků pozemků? Pak se může stát, že mne na mém pozemku odstřelí nimrod omylem jako škodnou či kňoura. V tomto ohledu jsou nimrodi opravdu zákonem povýšeni na výjimečnou skupinu lidí, která svým způsobem loveckou vášeň povyšuje nad nedotknutelné vlastnické právo. Podnikli jsme s kolegy při hlasování ve sněmovně vše, aby zákon o myslivosti, tak jak byl schválen, neprošel. Byli jsme ale v menšině. |
