Zatímco v lovecké sezoně 2009/2010 myslivci zastřelili 121 tisíc divokých prasat, v té následující jich bylo podle statistiky ministerstva zemědělství o 22 tisíc více. Lovecká sezona trvá vždy od 1. dubna do 31. března následujícího roku.
Rekordní úlovky hlásí i další země Evropy. V Německu a Francii zabili za minulou loveckou sezonu přes milion divočáků. (Více o rekordním počtu ulovených kusů v Evropě čtěte tady.)
Počty ulovených prasatLovecká sezona - Počet ulovených kusů černé zvěře 2010/2011 - 143 378 Pozn.: lovecká sezona trvá vždy od 1. dubna do 31. března následujícího roku Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR |
Podle myslivců je to dáno počtem divočáků v krajině. "Jejich počty se zvyšují a my víme, proč. Když si vezmete statistiku, jak se zvyšují osevní plochy kukuřice a řepky, grafy jsou shodné se stoupajícím počtem prasat," vysvětlil Luděk Králíček z Českomoravské myslivecké jednoty.
Vědci vidí i jiné příčiny. Například nedostatek predátorů a tím i vyšší stavy zvěře. Navíc lovci jsou podle nich v posledních letech pilnější, aby nemuseli platit škody zemědělcům. "Je tu větší úsilí myslivců, protože na ně zemědělci kvůli škodám vyvíjejí v posledních letech vyšší tlak," míní Jan Dvořák z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.
Podle myslivců i vědců bude narůstání počtu divočáků pokračovat i příští rok. "Letos je semenný rok žaludů a bukvic, samice na to zareagují tak, že místo obvyklých čtyř mláďat bude přírůstek možná i dvojnásobně vyšší," dodal Dvořák.
Kdo chytá prasata, má nárok na dotaci
Ministerstvo zemědělství kvůli vysokému počtu prasat začalo v roce 2010 myslivcům proplácet příspěvek na nákup pastí. Ten činí čtyři tisíce korun na pořízení jednoho takového zařízení. "Přičemž cena jednoho lapáku se pohybuje mezi 10 tisíci až 15 tisíci korunami," popsal Králíček.
"Chceme snížit počet divokých prasat v přírodě, protože působí v některých lokalitách či regionech neúměrné škody především na zemědělských plodinách či pozemcích," řekl mluvčí ministerstva zemědělství Jan Žáček. V roce 2010 ministerstvo vyplatilo na této dotaci 292 tisíc korun, v roce 2011 pak za stejných podmínek 116 tisíc korun.
Fotopast vědců zachytila divoké prase.
Počet zastřelených divočáků je nyní jediným objektivním ukazatelem, podle kterého se dá usuzovat, zda se divoká prasata v přírodě přemnožila, či nikoliv. Myslivci sice divočáky dvakrát ročně sčítají, sami však přiznávají, že čísla jsou nepřesná. Jednak proto, že se sčítání odehrává v době, kdy nejsou na světě všechna mláďata, a pak také proto, že divočák je plaché zvíře, které příliš nevychází z úkrytu.
Loni myslivci proto napočítali jen 59 623 divočáků, v roce 2010 to bylo 57 957 zvířat. "Ve skutečnosti by měli napočítat tak trojnásobek," míní Dvořák.
Vědci prasata sčítají s pomocí fotopastí a trusu
Dva Dvořákovi kolegové se proto před dvěma lety začali zabývat hledáním metody, která by pomohla divočáky sečíst přesněji. Jiří Kamler a Radim Plhal z lesnické fakulty brněnské Mendelovy univerzity divoká prasata počítají za pomocí fotopastí a trusu.
Trus prasete divokého
"Na určité ploše spočítáme trus, a protože víme, kolik prase udělá za den hromádek, na základě tohoto číslo vydělíme a zjistíme, kolik prasat na území je. Výsledek pak přepočítáme na celé území," popsal metodu Kamler. Vědci pomocí této metody zjistili, že například v jedné z honiteb na Plumlovsku žije v přepočtu 68 kusů divočáků na tisíc hektarů.
Fotopasti jsou umístěné u krmeliště, vyfotí zvířata a ze snímků vědci odvodí, kolik jich na daném území žije.
Podle Kamlera se obě metody při vzájemném porovnávání ukázaly jako spolehlivé. Vědci proto chtějí výsledky své práce v brzké době publikovat v odborném tisku a věří, že metoda najde zastánce a především ty, kteří ji využijí.
