Myši se přemnožily zejména v lokalitách, kde se rozpadají uschlé smrkové lesy a vznikají drny, roste tráva a mladé stromky. Od jara do podzimu mají v zemi dostatek potravy v podobě travních semen. Po zimě se ovšem pustí do stromků.
"Myši ožírají dřeviny, které tam potřebujeme dostat. Ožerou kůru a lýko a někdy stromky i překousnou. Je to velký problém, protože ničí mladé stromky do stáří deseti let," potvrzuje vedoucí lesní správy na Modravě uprostřed šumavského parku Jan Bečvář.
Hlodavci jdou hlavně po listnáčích
Škody působí myši zejména na listnatých stromcích, které se správa parku snaží do lesů navrátit, aby z nich vznikly smíšené a tudíž odolnější vůči lýkožroutu smrkovému. Dnes většinu plochy parku pokrývají smrkové lesy.
"V každém lese je perioda, kdy se myši přemnoží. Zejména když jsou dlouhé zimy, tak myši jsou vyhládlé a ožerou kůru stromů, které pak uschnou," říká ředitel šumavského parku Jiří Mánek.
Správa parku se nyní snaží myši "vypudit". Protože použít chemické nástrahy nemůže, snaží se do lesů dostat přirozené predátory - například sovy a dravce.
