Myši a lidé jsou geneticky stejní

  • 24
Nebýt asi tří stovek genů, byli by lidé malí, huňatí a pobíhali by sem a tam po podlaze. Genetická mapa myší, zveřejněná americkým časopisem Nature, ukazuje, že lidé a myši mají asi z 99 procent totožný genom. Vědci se vesměs shodují, že to je pro lidstvo výborná zpráva. Dá se totiž předpokládat, že vznik různých zhoubných chorob bude mít velmi podobný průběh u obou druhů. Stačí tedy jen sledovat, jaké geny přispívají například k rakovině u myší.

Pokud by se genetickou příčinu podařilo odstranit, stačilo by pak aplikovat stejný postup u člověka. Experiment na několika málo myších by tak mohl pomoci vyléčit stovky milionů lidí. Ačkoli genom myší byl již nějakou dobu známý (zhotovila jej soukromá firma Celera Genomics), až nyní je bezplatně přístupný na internetu. Jen porovnáváním obou genomů bylo objeveno 1200 nových lidských genů.

Myši a lidé mají téměř stejné geny
Myš je malá, huňatá a vůbec nevypadá jako člověk. Ale její genetická mapa ukazuje, že mezi lidmi a hlodavci není téměř rozdíl. Oba druhy mají asi 30 000 genů, přičemž naprostou většinu spolu sdílejí. Asi devět desetin genů spojovaných u lidí s nemocemi je podobných s geny u myší.

„Sdílíme 99 procent všech genů. Dokonce máme i ty, díky nimž může vyrůst ocas,“ řekla Jane Rogersová z Wellcome Trust Sanger Institute v Cambridgi. Rogersová a konsorcium vědců z celého světa spolupracovaly na projektu genetické mapy, již ve čtvrtek zveřejnil časopis Nature. Obdobnou mapu dokončil již před rokem soukromý ústav Celera Genomics v americkém Marylandu, avšak za přístup k ní si nechával platit.

Porovnáváním genomu obou druhů bylo objeveno 1200 nových genů u člověka a 9000 u myší. Nejpřekvapivějším zjištěním je, že oba druhy mají asi jen 300 naprosto jedinečných genů, díky čemuž je myš ideálním zvířetem pro výzkum lidských chorob. „Liší se však velmi významným způsobem. Jinak bychom byli malí, huňatí a pobíhali bychom po podlaze,“ komentoval výzkum Robert Waterston z Washingtonovy univerzity v St. Louis.

Většina genů, které mají pouze myši, je spojena s mnohem vyvinutějším čichem a reprodukčními schopnostmi. Vědci již začali užívat myší genom, nyní volně přístupný na internetu, ke zkoumání chorob, jako jsou Downův syndrom, cukrovka či schizofrenie.

Jedním z důvodů spřízněnosti může být skutečnost, že lidé i myši mají společného předka, tvora velikosti malého hlodavce, který žil zhruba v době dinosaurů, tedy před 75 až 125 miliony let. „Myší genom je považován za učebnici pro porozumění genomu lidskému,“ řekla Rogersová.

Objevení genů způsobujících vznik zhoubných onemocnění může napomoci vyvinutí nových léčebných metod. „Několik experimentů na myších může přinést informace, které budou mít vliv na životy stovek milionů lidí,“ citovala BBC včera profesora Allana Bradleyho z Wellcome Trust. Nejmenší užitek z této zprávy pak plyne pro hlodavce samé. Znamená to, že k 25 milionům myší, které jsou ročně použity při výzkumech chorob, přibudou ještě další.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video