Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Myši a lidé jsou geneticky stejní

  0:01aktualizováno  0:01
Nebýt asi tří stovek genů, byli by lidé malí, huňatí a pobíhali by sem a tam po podlaze. Genetická mapa myší, zveřejněná americkým časopisem Nature, ukazuje, že lidé a myši mají asi z 99 procent totožný genom. Vědci se vesměs shodují, že to je pro lidstvo výborná zpráva. Dá se totiž předpokládat, že vznik různých zhoubných chorob bude mít velmi podobný průběh u obou druhů. Stačí tedy jen sledovat, jaké geny přispívají například k rakovině u myší.

Pokud by se genetickou příčinu podařilo odstranit, stačilo by pak aplikovat stejný postup u člověka. Experiment na několika málo myších by tak mohl pomoci vyléčit stovky milionů lidí. Ačkoli genom myší byl již nějakou dobu známý (zhotovila jej soukromá firma Celera Genomics), až nyní je bezplatně přístupný na internetu. Jen porovnáváním obou genomů bylo objeveno 1200 nových lidských genů.

Myši a lidé mají téměř stejné geny
Myš je malá, huňatá a vůbec nevypadá jako člověk. Ale její genetická mapa ukazuje, že mezi lidmi a hlodavci není téměř rozdíl. Oba druhy mají asi 30 000 genů, přičemž naprostou většinu spolu sdílejí. Asi devět desetin genů spojovaných u lidí s nemocemi je podobných s geny u myší.

„Sdílíme 99 procent všech genů. Dokonce máme i ty, díky nimž může vyrůst ocas,“ řekla Jane Rogersová z Wellcome Trust Sanger Institute v Cambridgi. Rogersová a konsorcium vědců z celého světa spolupracovaly na projektu genetické mapy, již ve čtvrtek zveřejnil časopis Nature. Obdobnou mapu dokončil již před rokem soukromý ústav Celera Genomics v americkém Marylandu, avšak za přístup k ní si nechával platit.

Porovnáváním genomu obou druhů bylo objeveno 1200 nových genů u člověka a 9000 u myší. Nejpřekvapivějším zjištěním je, že oba druhy mají asi jen 300 naprosto jedinečných genů, díky čemuž je myš ideálním zvířetem pro výzkum lidských chorob. „Liší se však velmi významným způsobem. Jinak bychom byli malí, huňatí a pobíhali bychom po podlaze,“ komentoval výzkum Robert Waterston z Washingtonovy univerzity v St. Louis.

Většina genů, které mají pouze myši, je spojena s mnohem vyvinutějším čichem a reprodukčními schopnostmi. Vědci již začali užívat myší genom, nyní volně přístupný na internetu, ke zkoumání chorob, jako jsou Downův syndrom, cukrovka či schizofrenie.

Jedním z důvodů spřízněnosti může být skutečnost, že lidé i myši mají společného předka, tvora velikosti malého hlodavce, který žil zhruba v době dinosaurů, tedy před 75 až 125 miliony let. „Myší genom je považován za učebnici pro porozumění genomu lidskému,“ řekla Rogersová.

Objevení genů způsobujících vznik zhoubných onemocnění může napomoci vyvinutí nových léčebných metod. „Několik experimentů na myších může přinést informace, které budou mít vliv na životy stovek milionů lidí,“ citovala BBC včera profesora Allana Bradleyho z Wellcome Trust. Nejmenší užitek z této zprávy pak plyne pro hlodavce samé. Znamená to, že k 25 milionům myší, které jsou ročně použity při výzkumech chorob, přibudou ještě další.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační foto
Také jsem obtěžoval ženy, kál se izraelský rabín v modlitbě

Do kampaně upozorňující na skryté sexuální násilí a přehlížené obtěžování se hromadně zapojily také izraelské židovky. Pozornost vzbudilo i pokání rabína, jenž...  celý článek

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.