Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mýliti se je i vědecké, švindlovati pouze lidské

aktualizováno 
Vědecké bádání a technický pokrok dosáhly v právě končícím tisíciletí rozmach nesrovnatelný s ničím jiným v dosavadní historii lidstva.
Vědecké bádání a technický pokrok dosáhly v právě končícím tisíciletí rozmach nesrovnatelný s ničím jiným v dosavadní historii lidstva. Nové poznání samozřejmě provázela i spousta omylů, někdy úsměvných, jindy smutných, to když za nimi byla léta tvrdé práce, která nakonec přinesla jen zklamání a posměšky. Příležitostně se za novým "objevem" skrýval i rafinovaný podvod. Poohlédněme se za některými případy - jsou poučné.

Ten stroj se brzy stal chloubou celého města Mersenburku. Sestrojil ho v roce 1715 technicky zdatný německý hochštapler Karl Elias Bessler, uměleckým jménem doktor Orffyré.

Perpetuum s pomocí odvedle

Přes dva metry velké, ničím nepoháněné, přesto stále a rychle se otáčející bubnové kolo dokázalo pumpovat vodu nebo zdvihat dvacetikilová břemena do výše půldruhého metru. Přestože Orffyré nedovolil jeho detailní prohlídku, přesvědčil i řadu tehdejších vědců, například objevitele diferenciálního počtu Leibnize, který krátce předtím formuloval axiom o nemožnosti perpetua mobile. Perpetuum mobile neboli věčný samohyb, který nepotřebuje žádnou energii, chodilo obdivovat tolik lidí, že podnikavý konstruktér začal vybírat vstupné. Když mu však za to magistrát napařil daň z příjmu, chtěl kolo prodat. Zájem projevili polský král, hessenský zemský hrabě, ale nakonec stroj málem koupil ruský car Petr Veliký. Vydání sta tisíc tolarů a následného zklamání jej ušetřila smrt. Proč zklamání? Časem se totiž ukázalo, že hřídel byla skrytě roztáčena ze sousedící vynálezcovy ložnice. Na pohánění stroje se střídali vynálezcův bratr a služka. Je až neuvěřitelné, že i potom si Orffyré dokázal udržet hraběcí přízeň... Konstrukcí perpetua se lidé zabývali i po objevu zákona zachování energie. Svůj názor na užitečnost takové činnosti vyjádřil i velký Edison: navrhl kolo, které by mělo na obvodu zavěšené šestky. Při otáčení se šestky na druhé straně mění v devítky. A poněvadž devět je víc než šest, kolo se musí pořád točit! Pro kutily stačí podle Edisona stroj s šestkami kilogramů, pro továrny s šestkami tun.

Konečně zlato!

"Podivuhodná přeměna, k níž došlo v Praze 15. ledna 1648 za přítomnosti Jeho Veličenstva Císaře Ferdinanda III." Toto bylo vyraženo na medaili ze zlata, které před řadou modrokrevných svědků vyrobil ze rtuti německý alchymista Johann Konrad Richthausen. Poté jako jeden z mála podvodníků tohoto druhu neskončil v bídě či pověšen, nýbrž v přepychu a oslavován. Stačil totiž zemřít v posteli dřív, než vyprchala císařova důvěra. Konkrétní fintu, kterou Richthausen panovníka obalamutil, vzal s sebou do hrobu. Jako ilustrace mechanismu transmutování kovů nechť tedy poslouží finta, kterou použil známý alchymista Edward Kelley po příchodu do Prahy roku 1584. Při "pohovoru" v domě respektovaného přírodovědce Tadeáše Hájka přeměnil olovo ve zlato tak samozřejmě, že z toho učené kolegium doslova zkoprnělo. Před bdělými pozorovateli roztavil v tyglíku obyčejné olovo, které pak za mumlání tajemných zaříkadel promíchal stříbrnou tyčinkou. Po vychladnutí tavenina obsahovala zrnka zlata. Jak to Kelley provedl? Zlato uzavřel do duté tyčinky a ucpal ji voskem. Olovo taje při 327 stupních Celsia. Při této teplotě vosk samozřejmě vyteče a zlato uvolní. To pak i během rozmíchávání zůstane tuhé (má teplotu tání 1063 stupňů) stejně jako stříbrná tyčinka (960 stupňů). Jak prosté, milý Watsone!

Záchranné lano pro homeopaty

Vědecké léto roku 1988 vůbec nezačalo okurkově. V červnu otiskl prestižní vědecký časopis Nature studii týmu francouzského imunobiologa Jacquesa Benvenista, profesora univerzity Paříž-jih a vedoucího Laboratoře imunofarmakologie v Národním ústavu lékařského výzkumu. Výsledek shrnuje tato věta: "Protilátky vyvolávají u bílých krvinek biologickou reakci, i když jsou tyto protilátky ve vodném roztoku zředěny tak, že existuje jen malá šance, aby se v jednom vzorku nacházela alespoň jediná jejich molekula." Jinak řečeno - voda má cosi jako "paměť"! V podstatě to znamenalo rehabilitaci homeopatie. Práce byla před zveřejněním mnohonásobně recenzována, pokusy následně "zopakovalo" několik pracovišť. Důkladné prověření však prokázalo, že Benveniste a jeho spolupracovníci "své výsledky dostatečně nezkontrolovali a že zřetelně podlehli sebeklamu". I když Benveniste bojoval jako lev, neměl nárok. Koncem roku 1993 byla jeho laboratoř zrušena.

Energie bez hranic

Renomovaný anglický elektrochemik českého původu Martin Fleischmann a jeho talentovaný žák Stanley Pons, oba z univerzity v Salt Lake City, v březnu 1989 oznámili na tiskové konferenci objev jaderného slučování probíhajícího za normální teploty. Přeloženo: To, co se děje při obrovských teplotách a tlacích ve Slunci nebo při výbuchu vodíkové pumy, to, čeho se početné týmy vědců už desítky let marně snaží v řízené podobě dosáhnout pomocí gigantických elektromagnetů a laserů, oni dva svedli v baňce velikosti sklenice na marmeládu! Podle autorů vzniká při elektrolýze těžké vody deuterium, které se na paladiové elektrodě slučuje na helium. Přičemž vzniká radioaktivní záření a spousta tepla. Vzhledem k zásobám deuteria v mořské vodě by to znamenalo definitivní vyřešení jakékoli energetické krize. Po počáteční euforii, kdy deuterium údajně sloučili leckde, se však výsledky nepodařilo potvrdit. Po dvou letech přestala univerzita výzkum financovat a v roce 1998 přestala patent chladné fúze chránit.

***

Máme všechno!

"Navrhuji zrušení patentního ústavu. Všechno už bylo vynalezeno a nic nového už nelze objevit."
Z dopisu, který v roce 1832 svým nadřízeným napsal ředitel patentního úřadu ve Washingtonu.

Telefon je proti přírodě

"Je na místě odmítnouti vynález pana Alexandera Bella nejen v jednotlivostech, ale i v zásadě. Nelze předpokládati v současnosti ani v budoucnosti hromadné rozšíření 'telefonu' ... v takové míře, jak to ve své fantazii vynálezce očekává. Odporuje to nejen technickým možnostem, ale i lidskému založení."
Závěr posudku na telefon vypracovaného roku 1877 znaleckou komisí.

Létat nelze ani vzduchem, ani vesmírem

"Létat mohou jen andělé a každý, kdo si myslí něco jiného, je rouhač."
Otec prvních letců světa bratří Wrightů.

"Pro zásadní obtíže spojené s putováním od jedné planety ke druhé nebo jen ze Země na Měsíc je třeba říci, že neexistuje ani ta nejmenší možnost takové výpravy uskutečnit."
Čelný světový odborník v nebeské mechanice Forest Ray Moulton v roce 1935. Tentýž rok vypustil Robert Goddard první moderní raketu.

Obor bez perspektivy

"To je docela hezký obor, ale něco podstatně nového tam budete moci sotva dokázat. Neboť s objevem principu zachování energie je oblast teoretické fyziky již prakticky zakončena. Je možné ještě tu a tam v nějakém koutku vyhmátnout malé smítko, ale něco principiálně nového už nenajdete."

Univerzitní profesor fyziky Philipp Jolly, když počátkem 80. let minulého století rozmlouval svému nejlepšímu žákovi záměr věnovat se teoretické fyzice. Ten student se jmenoval Max Planck a za dvacet let objevil kvantovou teorii, která smetla dosavadní fyziku jako vlna tsunami.

Budiž tma

"Je to zasahování do Božího pořádku. Noc je určena temnotě." "Výpary plynu působí zhoubně na zdraví slabších osob." "Umělé světlo činí pobyt v noci na ulici snazším, aby lidem vzápětí přivodilo rýmu, kašel a nachlazení krku." "Umělý jas v noci zaplaší v myslích děs z temnoty, která zdržuje slabší povahy od hříchu. Světlo pak spojí zamilované párky a pijanovi umožní hýřit až do noci." "Světlo plaší koně a posměluje zloděje."
Argumenty časopisu Kölnische Zeitung z března roku 1819 proti zamýšlenému osvětlení ulic plynovým světlem.

Neomylní akademici

"Kameny z nebe padat nemohou, a proto nepadají!"
Reakce francouzské Akademie věd na svědectví čtyř stovek lidí, kteří v roce 1790 na vlastní oči viděli padat déšť kamenných meteoritů.

"Návrh je třeba zamítnout především proto, že žádná lampa bez knotu nemůže samozřejmě hořet."
Francouzští akademici o projektu plynového osvětlení, který roku 1797 vypracoval jeden z jeho průkopníků Philipe Lebon.

Vědou na vlkodlaky

"Prezident Akademie je dále povinen ze všech svých sil přispívati k vyhubení vlkodlaků, permoníků, draků, vodních žínek a bludiček. Aby byl lid účinně pobídnut k této bohulibé činnosti, vypisuje se na vypátrání každé z těchto příšer, ať už je odhalena v děrách, jámách, jeskyních nebo jezerech, odměna šesti tolarů."
Ze zakládací listiny Berlínské akademie věd z roku 1700.

Není nad pádlo

"Ten blázen chce pohánět mé lodi dýmem!"
Napoleon, když vyrazil dveře s nejvýznamnějším průkopníkem paroplavby Robertem Fultonem.

"I kdyby vrtule skutečně mohla uvádět loď do pohybu, přece by se pro praxi nehodila, poněvadž je na zádi, a proto není možné loď řídit."
Názor britské admirality z roku 1837 (to už se stavěla první moderní loď s lodním šroubem).

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Chorvatsko bojuje s rozsáhlými požáry
Pobřeží Chorvatska znovu sužují požáry, kvůli dýmu uzavřeli dálnici

Jadranské pobřeží Chorvatska sužuje nová vlna požárů. Postižena je zejména velká oblast mezi Zadarem a Šibenikem, ale i některé ostrovy jako Ugljan, Hvar a...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.