A navíc bude potřeba stavět nové elektrárny, takže věc je jasná. V příštích letech se musí proud zdražit. Státní úředníci pak dodávají: ano, tak o třetinu.
Nenasytný monopol
Pokud to ČEZ udělá, je to důkaz, že politici před čtyřmi lety, kdy rozhodli o vytvoření velkého polostátního superČEZ, opravdu udělali chybu.
Přestože byli varováni. ČEZ se i v prostředí nově uzákoněné konkurence na trhu s elektřinou, která paradoxně bude od ledna platit i pro ty nejmenší odběratele, jako jsou domácnosti, chová jako nenasytný monopol.
A proč ne? Otevřít trh s elektřinou konkurenci tak, že dám jedné firmě vše od uhlí (což se chystá) přes elektrárny až po sítě vedoucí k odběratelům, a ostatním jen jakási pravidla na papíře, prostě nejde.
Plánované zdražení opírá ČEZ o vyšší cenu prodeje části proudu na německé burze a na vyšších cenách pro odběratele v okolních zemích. Před pár lety, když se o osudu elektroenergetiky rozhodovalo, byly právě tyto vyšší ceny v Evropě pro ČEZ a některé politiky největším strašákem, kterým děsili oponenty a veřejnost. Přece neprodáme energetiku Němcům a Rakušanům, abychom tady pak měli ceny jako v západní Evropě, ozývalo se tehdy.
Manažeři elektrárenské firmy a část vládních politiků ČSSD v čele s bývalým ministrem průmyslu Grégrem se strašákem zdražování snažili podpořit projekt, aby se ČEZ, jakožto výrobce a majitel vysokonapěťové přenosové soustavy, opět propojil s regionálními rozvodnými společnostmi, měl kontrolu nad trhem, a mohl tak udržet pro Čechy nízké ceny.
ČEZ tehdy slíbil, že jakmile dojde ke spojení s distribučními firmami, okamžitě proud zlevní. Zlevněním nakonec elektrárenská společnost argumentovala i v případě, kdy chtěla prosadit dostavbu elektrárny Temelín.
A výsledek? Temelín se postavil, ČEZ pohltil až na dvě výjimky distributory proudu v regionech a ceny šplhají nahoru. Ke zlevnění před třemi lety sice došlo, ale k mnohem nižšímu, než ČEZ sliboval, a vydrželo to možná tak půl roku. Od té doby se zdražuje a ČEZ naprosto bez skrupulí poukazuje na drahotu v zahraničí. Argument, že je potřeba stavět nové elektrárny, a proto se musí zvyšovat ceny, nemá v průmyslu obdoby. ČEZ má přece investiční program spočítaný už řadu let, tak jak to, že dříve zlevňoval, pak zase rozmáchle investoval a teď najednou shání peníze?
Sehnat peníze jinak
A navíc, proč by si měl naprosto drze pořizovat finance zdražením proudu, proč to neudělá jako ostatní energetické firmy, které také mají zájem postavit v Česku nové zdroje? Musí sehnat peníze jinak. Nebo je snad normální, že když se například nějaká ocelárna rozhodne postavit novou fabriku, řekne klientům: Je mi líto, ale zaplatíte mi o třetinu víc, protože potřebuji peníze? Tak se může chovat pouze monopol. Také hrozba, že když nebudou peníze, a tudíž nové elektrárny, dojde v Česku k výpadkům proudu jako před lety v USA či Itálii, jež zazněla z ministerstva průmyslu, je demagogie. USA, konkrétně Kalifornie, měly historicky zcela jiné podmínky, navíc neleží uprostřed Evropy propojené dráty plnými proudu. V Itálii zase šlo spíše o organizační problémy trhu.
Řeči, že ČEZ musí být velký, aby mohl konkurovat v Evropě, byly hezké.
Ano, ČEZ soutěží, ale k čemu to je? Vyváží obrovské množství proudu a vzhledem k tomu, že jde o proud z uhelných elektráren, vlastně u nás kopeme uhlí pro celou Evropu. Případně tu pro Evropu štěpíme jádro v Temelíně a nám tu "výhodně" navždy zůstává radioaktivní odpad.
Ano, díky tomu, že elektrárny jedou na plné pecky, má o několik stovek až tisíc lidí více v elektrárnách či dolech práci. Jenomže za jakou cenu? Za miliardy, které zaplatí navíc všichni spotřebitelé za dražší proud.
V dobách, kdy se rozhodovalo o podobě energetiky v tuzemsku, říkali zahraniční investoři Česku kvůli nekompromisnímu vystupování manažerů ČEZ ohledně uspořádání trhu ČEZland. Ukazuje se, že to zase tak velká nadsázka nebyla.
