Odcházejí na odpočinek později a stráví v něm méně let než ženy.
Mužské a ženské noty v penzích přesto vláda zcela nesrovnala. Zdeněk Škromach (když už si bude na vizitku psát i "ministr rovnosti mužů a žen") by se měl víc bít za uznání faktu, že o děti se starají oba rodiče.
Proč stát zvýhodňuje v důchodech jen matky? Oba rodiče by měli mít v penzích stejný bonus za výchovu dětí, budoucích přispěvatelů na státní důchody. Od obhájců rovných penzí slýcháme ještě jeden argument: muži do sociální pokladny odvedou mnohem víc peněz než ženy, a přitom z ní dostávají míň.
Pravda. Ale proč ženy dávají do penzijní pokladny méně? Protože jsou na pracovním trhu v každé fázi života v nevýhodě jako budoucí matky, jako matky a pak i jako "staré báby".
Rovnost v poslední, důchodové fázi života vypadá poněkud tragikomicky, je-li žena desetiletí předtím znevýhodněna. Společnost vnímá nerovnosti stále citlivěji. Politici ustavují komise, píšou analýzy, schvalují zdejší i evropské vyrovnávací programy.
Přesto, vezměme si k ruce "tvrdá data": české ženy mají o čtvrtinu nižší platy než muži. Vysvětlí se: je to tím, že nesedí jako muži na náročných postech! Česko má však ještě jednu specialitku, která polemiku vyvrací.
Čím vyššího vzdělání žena dosáhne, čím vyšší post zastává (pokud vůbec zastává), bývá její plat dokonce víc než o třetinu nižší než u stejně vzdělaného kolegy. Logicky pak ženy odvádějí do sociální kasy méně.
Vyšší inkaso v penzi by se mohlo tvářit jako náplast na mzdovou nespravedlnost. Cítíme však, že každá náplast je šidítkem - v práci, v platech i v důchodech. Znevýhodnění ve výdělcích je o to horší, že se časem budeme muset na vejminku spoléhat spíš na celoživotní úspory než na seberovnější státní penzi.
