"Vycházeli z existujících konstrukčních systémů i z vlastních konstrukcí a dosáhli vynikajícího výrobního zpracování," dodává Maršálek. Připomíná však, že předválečný zbrojní průmysl v Československu dosáhl věhlasu především díky původním konstrukcím tanků z ČKD, škodováckých děl či lehkých a těžkých kulometů.
Byl flexibilní v nabídce, prodával kompatibilní zbrojní systémy, dokázal se přizpůsobit požadavkům trhu v různých zemích. Zatímco jiní výrobci nabízeli například zastaralé konstrukce kulometů z přelomu století, Češi přicházeli s novými projekty.
Skutečnou legendou se stal například lehký kulomet vzor 26 konstruktéra Václava Holka, jehož varianty byly ve výzbroji mnoha armád světa. České pistole nezaujaly převratnými konstrukcemi, ale především dokonalým řemeslným provedením.
Na výstavě mohou návštěvníci spatřit celou škálu tehdejších služebních pistolí, ale i množství typů vyráběných pro civilní zákazníky.
"Civilní zbraně byly obvykle v limitovaných sériích, určených pouze pro domácí trh. Ten nebyl nijak velký, takže z mnoha tehdy vyráběných zbraní jsou dnes vzácné sběratelské kusy," říká Zdenko Maršálek.
"Například Praga model 21 je skutečně bizarní a krásný kus," dodává Maršálek a upozorňuje rovněž na Tomiškovu konstrukci takzvané dvojčinné spouště, která je na výstavě také zastoupena. Jde o převratný systém spouště, která umožňuje rychlé a bezpečné nošení zbraně, připravené ke střelbě.
Výstava v Armádním muzeu představuje přehled konstrukcí samopalů i služebních a civilních pistolí.
Vývoj některých významnějších typů zbraní ukazuje v několika exemplářích prototypů či různých výrobních sérií. Návštěvníci výstavy rovněž zjistí, jak změnila československé konstrukce zbraní poválečná nutnost přizpůsobit ruční zbraně sovětské munici. Nejtypičtějším výrobkem s kořeny v této době je pistole vzor 52, určená pro armádu.
Protipólem dvaapadesátky v kategorii služebních zbraní byla rovněž vystavená ČZ 75, původní česká konstrukce, ve své době řazená mezi nejlepší pistole světa. Výstava ukazuje i produkci českých samopalů, ručních palných zbraní na pistolové náboje, které se začaly vyvíjet ve třicátých letech.
Vystaveny jsou prototypy samopalu z roku 1938, s nímž se počítalo pro použití v lehkém opevnění. Jiný typ byl vyráběn ve Zbrojovce Brno pro export do Bulharska či do Slovenského státu. Za pozornost však stojí především po válce vyvinuté samopaly vzor 23 a 25, takzvané pumpičky.
"Převratnost jejich systému spočívá v umístění masy závorníku kolem hlavně," popisuje Zdenko Maršálek. "To umožnilo zmenšení rozměru zbraně, což ovlivnilo kvalitu střelby," dodává Maršálek a zdůrazňuje, že toto revoluční řešení použili i konstruktéři proslulého izraelského samopalu UZI.
Jeden z posledních vrcholů českého zbrojařského řemesla pak představuje samopal vzor 61 Škorpion.
 Jeden z návštěvníků, který si prohlíží výstavu zbraní v Armádním muzeu na Žižkově. (25. července 2001) |
