Lukeš před týdnem v rozhovoru s ČTK o rekonstrukci historické budovy uvedl, že ke změnám, které návštěvníci po jejím znovuotevření uvidí, bude patřit proměna pantheonu (psali jsme zde). Ten tvoří sochy významných osobností české historie. „Uspořádání soch byla víceméně koncepce Zdeňka Nejedlého z 50. let, nikoli ta původní. S radou muzea navrhujeme, aby měl po otevření podobu prvorepublikovou,“ řekl tehdy ředitel.
Oprava proskleného atria a střechy Národního muzea v Praze (17. května 2017)
O tom, že by v pantheonu neměla být třeba busta Julia Fučíka a měla se v něm objevit busta císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty, se od začátku týdne bouřlivě diskutovalo zejména mezi levicovými historiky a politiky.
Proti údajnému odstranění Fučíkovy busty protestovalo třeba České mírové hnutí, které se označuje za antiimperialistickou organizaci a nesouhlasí třeba s účastí Česka v NATO, nebo Unie českých spisovatelů sdružující především levicové spisovatele, kritiky a výtvarné umělce.
Lukeš ve videu rekapituluje historii pantheonu a říká, že postupně ztratil jakoukoli koncepci a jen málokdo si opravdu pamatuje, jaké sochy v něm byly před zahájením rekonstrukce a jaké a kdy z něj byly odstraněny.
„Před týdnem jsme zveřejnili návrh přiblížit podobu pantheonu jeho původní myšlence a vrátit ho do podoby, jakou měl za první československé republiky. V té podobě ale nemohou být v pantheonu například busty Fráni Šrámka či Julia Fučíka,“ říká. Uvedl, že návrh vzbudil mnoho reakcí jak souhlasných, tak nesouhlasných. „Otázka pantheonu se jako už několikrát stala více věcí politickou než odbornou,“ uvedl.
„Busty Julia Fučíka ani Fráni Šrámka z pantheonu NM odstraněny býti nemohou. Celý týden jsme s napětím čekali, zda na tento historický chyták někdo v rámci bouřlivé diskuse upozorní. Nestalo se tak. Fučík, jehož busta byla do pantheonu umístěna v roce 1964, byl totiž spolu se Zdeňkem Nejedlým odstraněn už v roce 1991 a mám dojem, že od té doby je nikdo příliš nepostrádal. Básník a prozaik Fráňa Šrámek, na rozdíl třeba od Petra Bezruče, v pantheonu nikdy nebyl,“ vysvětlil ředitel.
Od příštího týdne bude muzeum na portálu muzeum3000.nm.cz seznamovat zájemce s dějinami pantheonu a osobnostmi, které v něm skutečně byly nebo byly skutečně odstraněny. „A pokusíme se vysvětlit důvody koncepce, kterou předkládáme,“ řekl.
