Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum nabízí Ledovou tříšť

  10:55aktualizováno  10:55
Letná - V Národním technickém muzeu začala výstava s názvem Ledová tříšť. Prezentaci třiačtyřiceti olejů na papíře německého malíře Petera Fischerbauera však nelze chápat jen jako výstavu obrazů. Jde o to, že Fischerbauer maloval pod vlivem románu Treibeis od německé spisovatelky českého původu Libuše Moníkové a jeho obrazy se posléze staly jakýmsi krajinným pozadím pro veřejná čtení z knih autorky, která zemřela před třemi lety.

"Německým germanistům, tvrdícím, že Moníková je česká spisovatelka, odpovídám, že podle mého názoru zanechala nejlepší literární dílo osmdesátých a devadesátých let napsané v německém jazyce. Čechům, označujícím Moníkovou jako německou spisovatelku, říkám, že pro mě je spisovatelkou veskrze pražskou," vyjádřil svůj vztah k autorce Peter Fischerbauer.

Ilustroval tím určitý rozpor, který kolem Moníkové existuje.

Libuše Moníková opustila Prahu v roce 1970. Začala žít v Německu, vyučovala literaturu na univerzitách v Kasselu a Brémách. Spisovatelka, do značné míry ovlivněná Franzem Kafkou, psala německy a po neshodách kolem českého překladu jejího nejúspěšnějšího románu Fasáda v nakladatelství 68 Publishers u Škvoreckých v Torontu se dalším pokusům o převod svých knih do češtiny bránila.

Existuje slovenské vydání její knihy Újma a tím je dostupnost díla Moníkové pro českého či slovenského čtenáře vyčerpána. "Kdy si konečně tahle země uvědomí, že si musí cenit vlastní elity a být na ni hrdá? Desetiboj, hokej, tenis - celý národ se identifikuje s každým gólem Rusům, ale duchovní výkony jsou všem podezřelé. Ta podezíravost a malost české povahy je k zoufalství a k pláči," vyjádřila spisovatelka přetrvávající skepsi vůči Čechům v rozhovoru pro časopis Týden v roce 1998.

V souvislosti s elitami nehovořila ovšem o sobě, zmiňovala se o Škvoreckém, Milanu Kunderovi či Miloši Formanovi. Nebylo však pro ni snadné ani vymezit se vůči německé kritice a tamnímu literárnímu publiku.

"Moníková si hned několikrát postěžovala, že řada konstrukcí a perspektiv, které Kafkovi procházejí jako novátorství, jsou v jejím případě kritikou interpretovány jako jazykové nedostatky cizinky, která neumí pořádně německy. Počátkem devadesátých let při setkání s českým kritikem v Berlíně sebevědomě prohlásila, že ji řada německých literárních veličin možná pro její otevřenost nemůže vystát, nicméně musí ji akceptovat, neboť přinesla něco nového. A to se v Německu cení," napsal germanista Tomáš Kafka.

Do sílící diskuse o tom, na kolik je možné a nutné začít považovat Libuši Moníkovou za jednu z nejvýznamnějších českých spisovatelek dvacátého století, nakonec přispívá i sama autorka stále intenzivnějšími připomínkami českého prostředí ve svých posledních knihách.

Právě v románu Ledová tříšť/Treibeis popisuje Moníková cestu exilového Čecha Prantla z Grónska přes Semmering, kde se seznámí s mladou Češkou, a společně putují do rodné Prahy. Na cestě si oba povídají o Praze a Prantl také vypráví o Grónsku, kde zřejmě našel druhý domov. Kniha Procitlá noc/Verklärte Nacht z roku 1996 popisuje příběh choreografa, který se po dvacetiletém pobytu v zahraničí vrací do Prahy a pokouší se ji akceptovat jako své rodné město.

Výstava v Národním technickém muzeu, která na dosud ne příliš známé dílo Libuše Moníkové upozorňuje, potrvá do 4. října.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Na jihu zůstávají stovky lidí bez elektřiny, některé vlaky pojedou až zítra

Po bouřce z noci na sobotu zůstaly v jižních Čechách stovky lidí bez elektřiny. Většina poruch už se během soboty a v noci na neděli podařila opravit, přesto...  celý článek

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Programátoři Ivan Buchta a Martin Pezlar. Řecký soud začal po letech znovu...
Čeští programátoři unikli řeckému vězení, chtějí se však soudit dál

V Řecku hrozilo dvěma Čechům dvacet let za špionáž, vybojovali podmínku. Teď chtějí čistý trestní rejstřík. Fotili prý jen to, co ostatní turisté na ostrově.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.