Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum dokumentuje vývoj vesnic

  13:25aktualizováno  13:25
Jihlava - Tisíce fotografií a evidenčních karet budou výsledkem několikaletého programu Muzea Vysočiny v Jihlavě, jehož cílem je dokumentovat stavební vývoj a proměny vzhledu více než stovky vesnic jihlavského okresu. Přibližně na šestileté období naplánované dílo vytvoří kartotéku s několika tisíci barevnými záběry.

"Vycházíme z toho, že se muzejní pracovník hlavně do těch posledních malinkých vesniček nedostane příliš často. Nejde o detailní studie, ale cílem je alespoň rámcově zachytit jejich vývoj, který je v této době velmi hektický," říká pracovník muzea Pavel Jirák, který spolu s fotografkou na programu už čtvrtý rok pracuje.

Duo muzejníků začalo okres mapovat od jihu: nyní jsou zpracovány oblasti Telčska, Třešťska a Větrnojeníkovska. Města vyjma Jihlavy si přitom zpracovávají pracovníci tamních muzejních poboček. "Za rok uděláme až 500 záběrů, které pak během zimy postupně zpracovávám a zařazuju do kartotéky," říká Jirák.
Snaží se při práci oprostit od subjektivního vnímání estetické stránky dokumentovaných vesnic a vybírat stavby či či panoramata k zadokumentování nezaujatě.

Spolu s kolegyní často využívají znalostí místních kronikářů či vlastivědných nadšenců. Bývají to milá setkání. "Nasměrují nás k místním zajímavostem, o kterých třeba ani nevíme, dozvíme se spoustu věcí a navazuje se tím i lepší vztah místních lidí k muzeu - cítí, že i o jejich vesničku je zájem, že nejsou zapomenuti," vysvětluje Jirák.

Cílem fotoobjektivu nejsou jen památkové objekty jako kapličky, sochy, či boží muka, ale také sídla firem, či novostavby. "Fotíme staré chalupy, či stodoly, které vytvářely kolorit obce a tušíme, že brzy zmizí, stoleté mlýny, které se během pár let úplně změní, protože získají nového vlastníka."

Dokumentátoři zažívají při výjezdech do vesnic řadu překvapení. Některá jsou příjemná, jiná naopak. "Spousta objektů získává majitele a novou tvář, mnoho domů je citlivě opravených, u jiných to vůbec neplatí. Když vidím, jak kdosi dá do barokního štítu moderní okna, kroutím někdy hlavou," usmívá se Jirák.

Při pracovních toulkách po venkově si rodák z Vysočiny Jirák uvědomuje: svůj kraj čisté přírody by nedokázal natrvalo opustit. I když ví, že jde o oblast postiženou poválečným vysídlením původních obyvatel s narušenou kontinuitou osídlení. "Mnozí dodnes k tomuto kraji nemají vztah a vládne zde proto místy zřetelný chlad. Ten třeba v jižních Čechách, které to nepotkalo, nepocítíte. Odejít odtud by pro mě ale bylo nepřekonatelným momentem," přemítá Pavel Jirák.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vlna dosahuje až téměř na úroveň sousedního chodníku.
Místo roviny je vlna, za miliony opravená silnice vydržela jen pár týdnů

Po necelém měsíci provozu se na opravené silnici mezi Vysokým Mýtem a Chrudimí v obci Stradouň vytvořila nebezpečná vyjetá vlna. Za rekonstrukci celkem...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.