Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kryt civilní obrany rozsvítil žárovky, elektrárna zalarmovala policii

  12:16aktualizováno  12:16
V Ústí nad Labem otevřelo nové Muzeum civilní obrany. Vzniklo ve starém protileteckém krytu, který vybudovali nacisté a komunisté ho poté zdokonalili. Jen žárovky v něm měly takovou spotřebu, že když noví majitelé poprvé rozsvítili, elektrárny na ně kvůli podezřele vysokému odběru poslaly policii.

Muzeum má i 37 plynových masek různých typů. Jeden z majitelů René Růžička ukazuje model pro děti. | foto: Karel Pešek, MAFRA

"První cesta lidí, kteří by sem přišli v plynových maskách a protiatomových oblecích, by vedla do dekontaminační místnosti," ukazuje návštěvníkům na začátku prohlídky jeden z majitelů krytu v Žižkově ulici René Růžička.

Muzeum civilní obrany

Návštěvníci uvidí dekontaminační i agitační místnost, ošetřovnu, kanceláře, telefonní a radiovou ústřednu, filtrační místnosti, strojovnu, ale i historické zbraně nebo plynové masky.

Chodby jsou dlouhé 500 metrů, vyraženo bylo dalších 250 metrů původních štol, které zatím nejsou přístupné, lze do nich ale nahlédnout.

Vstupné je 50 a 30 korun.

Otevřeno je od dubna do září od 9 do 19 hodin, prohlídky začínají vždy v celou hodinu.

Více na webu muzea

Rozkaz vybudovat ve skále pod výletním zámečkem Větruše Luftschutz - protiletecký kryt I. třídy, tedy lehký, přišel z říše v roce 1942. Hlavně zajatci vyrazili 750 metrů štol pro dva tisíce lidí.

V letech 1952 až 1956 komunisté kryt přebudovali na kryt Civilní obrany III. třídy.

"To byl už protiatomový kryt a měla ho ve správě Spolchemie. Podle stanov byl už jen pro 300 vyvolených lidí z vedení podniku. Na jeho chodu, zásobování a údržbě pracovalo 16 lidí," přiblížil Růžička.

Spotřeba byla tak vysoká, že policie hledala pěstírnu

Růžička kryt od firmy koupil v roce 2007. Kromě jeho vyklizení musel například vyměnit 800 šedesátiwattových žárovek za úsporné.

Fotogalerie

"Když jsme ty staré rozsvítili, přiběhli z elektrárny s policií, že tady pěstujeme marihuanu," směje se Růžička.

V nejvyšším bodě je nad krytem 45 metrů skály. Jsou v něm dvě studny, splachovací toalety a stálá teplota 12 °C.

Vzduchotechnikou bylo možné kryt vytopit na 18 °C a lidé v něm mohli klidně přežít i rok. Zásobován byl elektřinou, pokud by došla, nastoupil by naftový agregát. Pro něj byla v krytu podzemní nádrž na 1,5 kubíku nafty.

"Pak už by musela nastoupit lidská síla, agregátům by se nasadily kliky," předvádí Růžička.

Únikový východ museli majitelé kvůli zlodějům zazdít

V případě bojů by kontaminovaný vzduch zvenčí procházel soustavu filtrů. Samotné přívodní trubky vzduchotechniky se různě klikatí, protože rovné rozvody by tlaková vlna rozbila. Kvůli tomu také mají chodby štoly tvar "žebříku" - hlavní a boční na rozložení tlaku.

Kromě původního technického vybavení a plakátů se základy první pomoci zájemci v muzeu uvidí i zbytky zbraní, pum, vybavení kanceláří, elektrické čerpadlo ze stíhačky Messerschmitt nebo plynové masky.

"Těch zde máme 37, nejstarší z roku 1922. Měla spíš psychologický efekt, protože je hadrová. Lidé by při chemickém útoku vlastně jen čekali, kdy se udusí," líčí Růžička.

Všechny chodby mají uprostřed kamenné desky, kde je odtokový kanál, kam stéká po izolaci voda z masivu nad chodbami. Ty jsou všechny do kopce, v nejvyšším bodě je komín s únikovým východem. Ten je ale zazděný.

"Sběrači kovů sem tudy vlezli, spousty věcí rozbili a všechno měděné odnesli. Už nebudeme riskovat," dodal Růžička.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.