"Muž zemřel na srdeční selhání způsobené silným elektrickým výbojem," sdělila mluvčí jablonecké policie Ludmila Knopová.
Tragédie se stala během bouřky. Muž seděl se čtyřmi kamarády za stolem v chalupě Severočeského muzea. Najednou se ozvala rána, světlo zhaslo a muž začal hořet. Policie se domnívá, že blesk vnikl do místnosti elektrickým rozvodem lustru.
"Z něj pak výboj zasáhl a usmrtil muže," dodala Knopová. Podlaha se pod obětí celá vydula a vyskákaly z ní hřebíky. Z lustru zbyl jen ohořelý pahýl.
Také Ivan Štoll z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské Českého 
vysokého učení technického, který se výzkumu kulového blesku už léta věnuje, MF DNES řekl, že vše nasvědčuje tomu, že se v osadě Jizerka objevila tato ohnivá koule.
"Překvapuje mne pouze, že se to neobešlo bez obětí. Kulový blesk sice dokáže poničit stavení, ale člověka zabíjí výjimečně," vysvětluje Štoll.
V roce 1990 vyjel například do Hutě na Železnorudsku, aby zdokumentoval škody, které tam kulový blesk napáchal. "Doslova očesal od jehličí borovici – ale vůbec ji nepopálil. A pak se ta ohnivá koule vydala podél rodinných domků. V každém z nich vylétly ze zdi elektrické zásuvky jako korkové špunty z lahví šampusu. Popraskaly i televizní obrazovky. A lidi to odhazovalo velkou silou na stranu," líčí Ivan Štoll účinky kulového blesku.
Hromosvod je k ničemu
Kulový blesk má nejblíže k plazmatu či ionizovanému horkému vzduchu, jehož teplota dosahuje několika tisíc stupňů Celsia. Velmi laicky řečeno: jde o miniaturní Slunce. Záhadou však je, že se tak horká hmota nevznese ihned k obloze, ale "potuluje" se přírodou a s oblibou "navštěvuje" lidské příbytky.
Vědci se domnívají, že při zemi se kulový blesk může držet s přispěním těžkých částic uhlíku. "Jeho chování je naprosto bizarní a nevyzpytatelné. Vnikne do pokoje se spícími dětmi, ani se jich netkne, ale na zem přitom shazuje různé věci – třeba obrazy. A pak vylétne ven otevřeným oknem a hned vedle ve chlévě zabije krávu. Vyskytuje se neočekávaně a nemusí souviset s bouřkou," líčí vlastnosti kulového blesku fyzik.
A protože nejde o výboj například mezi rozdílně nabitými oblaky a zemí, hromosvod je jako ochrana lidského stavení před kulovým bleskem k ničemu. Do domu může vniknout nejrůznějšími otvory, třeba i klíčovou dírkou nebo kamny. Jeho velikost bývá různá: je jako kulička, pomeranč či meloun. Zvláštní je, že často mizí komínem, zanechávaje po sobě sirný zápach.
"Tak tomu opravdu bývalo. A podnítilo to podle mne pověry o ďáblu, který si odnáší hříšníka do pekla komínem," domnívá se Štoll. Většina lidí popisuje podle fyzika setkání s kulovým bleskem jako zajímavý zážitek s oranžově či žlutě žhnoucí koulí.
