Aanna Achtarová sice lituje ztráty ruky, přitom ale říká, že ví, že patří mezi ty šťastnější. Ona totiž tragédii v hlavním městě Bangladéše Dháce přežila. Na rozdíl od mnoha svých kolegů z dílny, kde se šilo oblečení zákazníky ze Západu.
Při pádu osmipatrové továrny více než 340 lidí zemřelo a dalších 400 se jich stále pohřešuje. "Nemohla jsem se dostat ven," líčila mladá dívka deníku Daily Telegraph z nemocničního lůžka chvíle strachu.
"Nejdřív kolem mě bylo hodně lidí, protože se střecha zřítila na stroje a někteří mohli ven. Všichni křičeli o pomoc."
"Pak nás zůstalo pohromadě asi deset. Někteří mohli utéct a muž, který odešel, řekl, že mi sežene pomoc. Nikdo ale nepřišel. Křičela jsem, plakala a plakala. Myslela jsem, že nepřežiju. Strávila jsem celou noc vyděšená sama uvnitř budovy," vypověděla dívka, která do dílny nastoupila před třemi týdny, aby tam šila kapsy do kalhot. "Vedle mě leželo mrtvé tělo kolegy a vytékala z něj krev."
Strávila celou noc ve dřepu, s paží nataženou vzhůru a dlaní sevřenou v pasti. Ráno, když už skoro nevěřila, že přežije, uslyšela Didara Hossaina, který volal do tmy. Jen s námahou mu odpověděla: "Pomoz mi, bratře!"
Lékař se bál, Didar musel jít sám
Osmadvacetiletý Didar Hossain obsluhoval za necelé tři stovky korun denně jednu z mašin v továrně naproti místu neštěstí. Když se fabrika zřítila, vyběhl ven okamžitě. Rychle našel tunel, který vedl pod trosky, a začal hledat přeživší.
Katastrofa v BangladéšiNejvětší průmyslová katastrofa v dějinách Bangladéše si vyžádala nejméně 341 mrtvých, více než 1 200 lidí bylo podle nové předběžné bilance při pádu budovy zraněno. Záchranáři našli v sobotu i po třech dnech od kolapsu další dvě desítky živých lidí. Policie v sobotu zatkla dva šéfy textilních dílen a dva projektanty budovy. Majitel budovy je podle agentury Reuters na útěku a kvůli obavám, že uprchne ze země, jsou proto v pohotovosti pohraničníci i letištní úřady. |
Za devět hodin prý zachránil sedmnáct lidí a vytáhl čtyři mrtvá těla. Když se znovu rozednilo, uslyšel v domě další volání o pomoc. Byla to Aanna. "Kolem ní ležely dvě mrtvoly," popisoval setkání. "Podíval jsem se, jestli bych ji mohl vysvobodit, aniž by přišla o ruku. Jenže jsem se bál, že když pohnu se strojem, spadne na nás celá střecha. Jedinou možností bylo uříznout ruku a ona s ní souhlasila."
Vyšel ven za doktorem, který se bál vejít do rozpadlého domu, a nechal si poradit, jak zákrok správně provést. Zpět se vrátil s injekcí a operačním nožem. Když začal řezat, rozplakal se stejně jako zraněná dívka. "Ten nůž nebyl příliš ostrý. Šlo to těžce a hodně ji to bolelo. Celá operace trvala čtyři hodiny," vyprávěl.
Zákrok se přesto povedl a muž dívku odnesl ven. Aana se stala jedním z 36 lidí, které Didar ze sutin vytáhl. Z obyčejného dělníka se proměnil v hrdinu, který se neváhá obětovat pro druhé. "Měl jsem strach do toho tunelu vstoupit, ale věděl jsem, že i kdybych zachránil jenom jediného člověka, tak to za to stojí."
