Muž umřel po transfuzi na lidskou BSE

V Británii zemřel zřejmě první člověk na světě, který se nakazil Creutzfeldt-Jacobovou nemocí při transfuzi. Nakaženou krev přijal při operaci před šesti lety. U dárce se nemoc projevila až v roce 1999. Britský ministr zdravotnictví ale upozornil, že se muž mohl nakazit i jinak než krví.

"Pacient, který dostal transfuzi od dárce, který později zjistil, že trpí Creutzfeldt-Jakobovou (CJD) nemocí, zemřel," řekl britský ministr zdravotnictví John Reid.

Creutzfeld-Jakobova choroba je lidskou variantou nemoci šílených krav (BSE). Je smrtelná. Pacient, jehož centrální nervovou soustavu napadnou infekční bílkoviny zvané priony, se postupně stane dementním a zemře.

"Je to první zpráva o možném přenosu CJD z člověka na člověka krví na světě," cituje agentura Reuters Reidův projev v parlamentu.

Podle něj byla krev dárci odebrána v roce 1996, v té době nevykazoval žádné příznaky nemoci. Ta se u něj projevila o tři roky později, kdy zemřel. Příjemce chorobě podlehl letos.

"Je tedy možné, že je nemoc přenosná z dárce na příjemce krví při transfuzi," podotkl ministr. "Je to pravděpodobnost, ne příčinná souvislost."

Poznamenal ale, že se možná oba nakazili odděleně při konzumaci masa nebo masných výrobků s BSE.

Ministr podle serveru BBČ rovněž uvedl, že v Británii dostalo krve od nemocných 15 lidí. Všichni už byli kontaktováni.

Přítomnost CJD v krvi dárců se nedá zjistit, neexistují testy. Reid však na zasedání parlamentu připomněl, že od roku 1997 vláda zavedla řadu bezpečnostních opatření.

Reid doplnil, že ve Velké Británii bylo zaznamenáno 143 případů CJD.

Creutzfeld-Jakobova choroba má několik variant. Klasická forma, která s nemocí šílených krav nesouvisí, postihuje osoby staršího věku. Jak vzniká, lékaři zatím nevědí.

Nová varianta choroby, kterou se člověk může nakazit po konzumaci hovězího masa z dobytka nakaženého nemocí šílených krav, se poprvé objevila v roce 1996 ve Velké Británii. Postihuje mladší věkové skupiny.

Český odborník varuje před panikou
Přední český odborník na CJD primář František Koukolík nákazu krví nemocného nevylučuje, varuje však před panikou. "Jsou-li priony, které nemoc způsobují, také v krvi, to je ještě věc otevřené debaty," řekl ČTK.

Koukolík, který vede národní referenční laboratoř pro prionové choroby, považuje Reidovu informaci za velmi závažnou, ale soudí, že je nutno vyčkat na vědecké ověření. Zatím se neví, zda člověk, který má CJD, může tuto nemoc přenést na druhého.

"Angličtí kolegové budou muset dokázat, že dárce krve zemřel na CJD, že v jeho krvi jsou priony, že i příjemce umřel na CJD, a že nemoc příjemce je totožná s nemocí dárce, jinými slovy, že nejde o ďábelskou náhodu, že by měli dva lidé stejnou chorobu a nebyl tam příčinný článek, tedy transfuze," řekl.

Pokud v krvi priony jsou, je jich podle Koukolíka velmi málo. Vědecké studie na toto téma jsou sporné, některé je prokazují, jiné ne.

Priony jsou v nervové tkáni, v mozku, mandlích a slepém střevě, tedy všude, kde je lymfatická tkáň. Vědci se zatím přou, jsou-li také v krvi.

Co je BSE

Pod zkratkou se skrývá bovinní spongiformní encefalopatie, mozkové onemocnění hovězího dobytka. BSE způsobuje rozklad centrálního nervového systému zvířete a vždy končí smrtí. Poprvé byla popsána v roce 1986 v Anglii.
Co způsobuje BSE?
Podle většiny vědců způsobují tuto nemoc infekční bílkoviny - priony. Priony jsou běžně přítomny v organismu, ale tzv. špatný prion zvenčí zapříčiní, že v nich dojde ke změnám, a způsobí vznik nemoci. Objevují se však i názory, že špatné priony vznikají následkem genetické vady.
Jak se BSE šíří?
Vzhledem k tomu, že největší koncentrace špatných prionů je v centrálním nervovém systému (mozek, páteř atd.), jsou kontaminovány produkty, do nichž jsou takové části zvířat přidány. Nejhůře je na tom masová moučka - právě tou byla následně krmena další zvířata - proto jsou BSE nakaženy i ovce, ale v poslední době se objevila i tvrzení, podle nichž se mohou infikovat třeba i králíci nebo ryby. Je však nutné je vědecky prokázat, což se zatím nestalo.
Je BSE přenosná na člověka?
Podezření, že by tomu tak mohlo být, poprvé vyslovili britští vědci v roce 1996. V současnosti se považuje možnost přenosu BSE na člověka za téměř jistě prokázanou, ale definitivní důkaz ještě chybí.
Pravděpodobná lidská forma BSE je novou variantou Creutzfeldt-Jacobovy nemoci. Ta je neurologickým onemocněním, které má jinak buď genetické příčiny, nebo se přenáší při transplantacích orgánů.

Další články o BSE